TOP 10 nejděsivějších hororových her
Layers of FearZdroj: Layers of Fear
Ladislav Novák
23. srpna 20259:38
Mrkni s námi na top výběr her, co tě vyděsí, rozklepou ruce a donutí pochybovat, jestli jsi připraven.
Zapomeň na “lehce strašidelné” hry, kde ti maximálně vyleze kočka ze skříně a ty se pousměješ. Tohle je výběr titulů, které ti rozklepou ruce, potem olepkají myš a donutí tě přemýšlet, jestli si fakt nechceš preventivně obléct plínu. Od temných chodeb plných šepotu, přes mimozemské predátory až po psychologické haluze, které ti rozhodí realitu. Tady nejde o to, jestli se lekneš, ale kolikrát si prdneš do trenek. Připrav se, protože tohle je 10 způsobů, jak si (ne)dobrovolně ulevit.
Outlast (1 & 2)
První Outlast tě hodí přímo do opuštěného blázince, kde se z “ach, to je jen temná chodba” stane “já se snad podělám strachy” během dvou sekund. Kamera s nočním viděním je tvoje jediná zbraň, což znamená, že se místo boje prostě plazíš a doufáš, že tě ten obrovský chlap s mačetou nezahlídne. Každý krok zní, jako by někdo šel přímo za tebou, a světlo na kameře ti samozřejmě začne chcípat přesně ve chvíli, kdy ho potřebuješ nejvíc.
Dvojka tě pak vytrhne z psychiatrických zdí a hodí tě do blízkosti sekty uprostřed ničeho, kde je každé šeptání ve tmě jen další důvod k tomu vypnout hru a předstírat, že máš něco důležitějšího na práci. Přidej k tomu podivné vize, halucinace a krvavé rituály a máš horor, co se ti dostane pod kůži jako tříska. A když si myslíš, že už jsi viděl to nejhorší, hra ti ukáže, že má ještě pár nechutných es v rukávu.
Amnesia série
Amnesia není jen o tom, že nevíš celou dobu nevíš, o co tady jde. Je to o tom, že si vlastně ani nepřeješ nic vědět. Hra tě nutí vyhýbat se pohledu na monstra, protože čím víc na ně koukáš, tím víc šílíš, a upřímně, to je zážitek i mučení v jednom. Pocit bezmoci tě úplně ochromí, protože nemáš žádné zbraně a každá chyba znamená tvůj konec.
V temných chodbách hradu, sklepích a dalších místech, kam bys normálně nevlezl ani zadarmo, si najednou uvědomíš, že tvoje jediná obrana je běžet a doufat, že se netrefíš do slepé uličky. Svíčky mizí rychle a stíny se natahují po stěnách, jako by tě chtěly sešrat. A když se ti konečně podaří přežít další úsek, hra tě odmění dalším výživným traumatem, který tě bude strašit ještě několik následujících nocí. Amnesia je prostě legenda hororových her a určitě nesmíš minout. Ať už se bavíme o starých kouscích nebo novější produkci, vždy to stojí za to.
Alien: Isolation
Tady nejde o akci, tady jde o čistý survival. Alien tě slyší, vidí a cítí – a navíc je chytrý jak toje babka, takže žádné schovávání na jedno místo pořád dokola nefunguje. Každý zvuk děsivých kroků v chodbách tě přimrazí k zemi a donutí přestat dýchat i mimo hru.
To napětí, když slyšíš kroky v kovové chodbě a nevíš, jestli je za rohem ti vyždímá nervy, s tím počítej. Když už si myslíš, že je pryč, ozve se za tebou šustění a ty víš, že máš pět vteřin na to najít skříňku nebo si to dáš znovu od posledního pointu. A počítej s tím, že tě stejně většinou najde, protože tohle monstrum má šestý smysl na vyhledávání kořisti. Tak je to taky alien a ne Hurvínek.
Resident Evil 7: Biohazard
Hele popravdě, série Resident Evil nepatří úplně k těm super děsivým hrám plných jumpscarů apod, ale Biohazadr je celkově poměrně scary. RE7 vzal sérii zpátky ke kořenům – jen z pohledu první osoby, což znamená, že se horor mrknul až k tobě domů. Zapadlá plantáž v Louisianě, plná zdegenerovaných individuí rodiny Bakerových, se stane tvým osobním peklem. A když tě někdo z nich začne pronásledovat, připrav se na sprint přes polorozpadlý dům s pocitem, že se ti zastavilo srdce.
Kombinace groteskních enemáků, klaustrofobických místností a absolutně nechutných scén tě drží na hraně po celou dobu. Každý kout může skrývat něco, co ti jumpne přímo do tváře. A k tomu je třeba započítat tu hutnou a děsivou atmosféru, dokonce i v momentech ticha. To jsou pak momenty, kdy by sis přál, aby radši byla tma – protože co oči nevidí, trenky necítí.
P.T. (Silent Hills demo)
P.T. je jen krátké demo, ale dokázalo se zapsat do historie jako jedna z nejděsivějších her vůbec. Procházíš jedno a to samé místo pořád dokola, ale pokaždé se něco změní – někdy málo, někdy tak moc, že ti spadne ovladač z ruky. Zvuky, šepoty a tajemná postava za tebou ti nedají ani vteřinu klidu.
A i když už si myslíš, že jsi všechno pochopil, hra ti hodí do cesty Lisu – entitu, která se umí objevit přímo za tebou a dát ti jumpscare roku přímo do ksichtu. Minimalismus tu funguje naplno, protože nevíš, kdy a jak tě hra přepadne. Připrav se na to, že tvoje plena nebude stíhat vsákávat. Není divu, že spousta lidí to ani nedohrála, protože jejich nervy to prostě nevydržely.
Five Nights at Freddy’s série
Sedíš zavřený v kanceláři a tvým úkolem je přežít noc, zatímco se kolem tebe pohybují animatroničtí “plyšáci” s vražednými sklony. Kamery ti ukazují, že se tahle kovová banda pomalu přibližuje, a ty můžeš jen zavírat dveře a šetřit elektřinu. A když uděláš chybu, čeká tě skok přímo do tvé obrazovky.
Každý díl série přidal nové mechaniky, ale stres a nervozita zůstaly na stejné crazy úrovni. Zvlášť, když slyšíš tiché kroky nebo vidíš něco podezřelého v kameře – a nemáš šanci ani tušit, odkud to přijde. Tahle hra tě naučí nenávidět ticho, protože většinou znamená, že se něco chystá.
Visage
Hele tak tohle je taková srdcovka. Pro někoho možná simulátor chození, ale sakra scary záležitost silně inspirovaná P.T. . Visage působí na první pohled klidně – procházíš rodinný dům a objevuješ jeho minulost. Ale už po pár minutách se začneš bát otevřít jakékoli dveře, protože atmosféra je hustá jak mlha. Hra míchá psychologický horor s brutálními vizuálními momenty, které ti zůstanou v hlavě ještě dlouho po vypnutí.
Tma je tu skoro všude a tvoje postava pomalu ztrácí rozum, což znamená, že halucinace jsou na denním pořádku. Často ani nevíš, co je skutečné a co ne, a právě to tě drží v permanentním stresu. Je to jako noční můra, ze které se nechceš probudit – ale musíš.
Dead Space
Tak tohle už je taková klasika, ale celkem aktuální vzhledem k nedávnému remaku, který nám všem připomněl, jak má vypadat hutná atmosférická hororovka. V roli inženýra Isaaca Clarka přistaneš na opuštěné vesmírné lodi, kde už na první pohled něco hodně smrdí. A pak přijde první necromorf a ty pochopíš, že tady nejde o běžný vesmírný survival. Místo klasického headshotu musíš monstrům usekávat končetiny, jinak se prostě nezastaví.
Remake přinesl ještě realističtější gore, lepší zvuky a atmosféru, která tě nenechá vydechnout ani na vteřinu. Stísněné chodby, blikající světla a neustálé kvílení ti udělají z nervů špagety. A i když si myslíš, že máš prostor vyčištěný, vždycky se něco objeví přímo za tebou.
Layers of Fear
Jeden ze zásadních titulů Bloober Team studia. Jako malíř, který se snaží dokončit své mistrovské dílo se vydáváš na cestu šílenstvím v domě, který se neustále mění. Každý krok vpřed tě vede do nových a bizarních místností, kde realita nemá žádná pravidla. Hra je psychologická jízda, kde se jumpscary mísí s hlubokým pocitem neklidu.
Zvuky, které slyšíš, tě donutí několikrát se otočit, protože nikdy nevíš, jestli tě něco nesleduje. Barvy, tvary a světla se před tvýma očima mění a každé otevření dveří může znamenat úplně jiný svět. Je to jako být uvězněný v obraze, který se rozhodl tě zabít. Druhý díl se už tolik nepovedl, ale jednička se rozhodně řadí mezi ty nejzajímavější kousky v rámci žánru.
Sledner: The Arrival
No a na závěr jedna taková sladká tečka. Zní to jednoduše, máš totiž jediný – přežít a posbírat papíry, zatímco tě sleduje vysoká, beztvará bytost bez obličeje. Možná to nevypadá na první dobrou tak zle ne? Jenže každé otočení kamery může znamenat, že Slenderman stojí jen pár metrů od tebe. A to tak úplně nechceš.
Čím déle hraješ, tím víc se hudba mění na uši trhající chaos, který ti na klidu rozhodně nepřidá. Když se ten dlouhán objeví přímo před tebou, obraz začne blikat a ty ztratíš orientaci, což vede k rychlému konci. Tenhle jednoduchý koncept ukazuje, že nepotřebuješ složitý příběh k tomu, aby sis vykřičel hlasivky. A upřímně, i po letech se najde spousta lidí, co to prostě nedá.
Jsi skutečně ready?
Tak, a teď už víš, proč hororové hry nejsou jen o „strašení pro srandu“. Tyhle tituly ti zvednou adrenalin, natáhnou nervy na maximum a někdy tě donutí přemýšlet, jestli je vůbec bezpečné zhasnout světlo. A i když možná po pár hodinách vypneš herní mašinu a budeš se třást pod dekou, jedno je jisté – tyhle zážitky se ti vtisknou do paměti navždy. Tak si vyber svého favorita, připrav baterky a neboj se… maximálně se jen pokákneš.