Orbitals je kooperativní překvapení, které překonává i Split Fiction | Recenze

Orbitals je kooperativní překvapení, které překonává i Split Fiction | Recenze
OrbitalsZdroj: Shapefarm
Roberto Jalloul
Roberto Jalloul
17. listopadu 202612:42

Kooperativní hry patří mezi moje nejoblíbenější herní zážitky. It Takes Two považuji za naprostý klenot, na který nedám dopustit, a přestože mě novější Split Fiction v některých ohledech trochu zklamal, pořád jde o velmi povedenou hru. Když jsem se proto poprvé dozvěděl o Orbitals, nové kooperativní adventuře od japonského studia Shapefarm, byl jsem zvědavý, co dalšího může tento žánr nabídnout. Přiznám se ale, že jsem od hry neměl žádná přehnaná očekávání. Jenže po několika hodinách strávených ve vesmíru jsem musel svůj původní pohled kompletně přehodnotit. Orbitals mě totiž naprosto nečekaně nadchl a troufám si říct, že jsem si ho užil dokonce více než Split Fiction.

Co bereme
  • Nápaditá kooperativní hratelnost
  • Neustále překvapující level design
  • Nádherná retro anime stylizace
  • Rozmanité herní mechaniky
  • Zábavné soutěžní minihry
  • Skvěle navržená spolupráce
To si nechte
  • Nevýrazné příběhové vyprávění
  • Příliš krátká kampaň
9 /10

Level design, který vás nepřestane překvapovat

Pokud bych měl vybrat jedinou oblast, ve které Orbitals skutečně exceluje, byl by to jednoznačně level design. Vývojáři jako by si dali za cíl, aby hráči nikdy příliš dlouho nedělali jednu a tu samou věc. Jednotlivé mise se neustále mění, přicházejí s novými nápady a dokážou využívat známé mechaniky úplně odlišnými způsoby. Chvíli společně prozkoumáváte vesmírnou stanici, následně řešíte environmentální hádanky, překonáváte plošinovkové pasáže a o několik minut později už sedíte ve vesmírné lodi, kde každý z vás dostává úplně jinou úlohu. Tohle neustálé střídání aktivit funguje výborně především proto, že jednotlivé mechaniky mají jasný účel a nepůsobí jako samoúčelné atrakce. Hra vám představí nový nápad, nechá vás pochopit jeho princip a následně jej rozvine do několika zajímavějších situací, než se přesune k něčemu dalšímu.
Velkou roli v tom hraje také vybavení, které mají postavy k dispozici. Během dobrodružství využíváte například laserové nástroje, vodní pistoli nebo hák, přičemž jednotlivé předměty mají rozdílné funkce a často se musí vzájemně doplňovat. Jeden hráč například dokáže pomocí vody vytvořit bezpečný průchod přes nebezpečné prostředí, zatímco druhý musí správně načasovat svůj pohyb, aby se dostal na druhou stranu. Jindy zase pracujete s lasery, aktivujete mechanismy nebo si navzájem zpřístupňujete cestu přes plošiny. Největší kouzlo těchto situací spočívá v tom, že řešení často znáte, ale jeho úspěšné provedení vyžaduje skutečnou souhru. Musíte spolu komunikovat, domlouvat se a občas se i zasmát tomu, když jeden z vás něco pokazí. Právě v těchto momentech mi Orbitals nejvíce připomínal It Takes Two, protože dokáže z jednoduchého úkolu vytvořit nezapomenutelný společný zážitek.
Orbitals
OrbitalsZdroj: Shapefarm

Když jeden pilotuje a druhý střílí

Jednou z mých nejoblíbenějších částí celého dobrodružství bylo ovládání vesmírné lodi. Na první pohled by se mohlo zdát, že půjde pouze o jednoduchý způsob přesouvání mezi jednotlivými lokacemi, ale vývojáři dokázali i z této mechaniky vytvořit plnohodnotnou kooperativní aktivitu. Jeden hráč se ujme řízení, vyhýbá se překážkám a snaží se bezpečně navigovat vesmírným prostorem, zatímco druhý obsluhuje zbraně a likviduje nepřátele nebo objekty, které blokují cestu. Oba hráči přitom mají neustále co dělat a úspěch závisí na tom, jak dobře dokážou své činnosti sladit. Zvláště během akčnějších pasáží vznikají situace, kdy jeden zoufale křičí, kam má druhý letět, zatímco se snaží sestřelit všechno, co se před lodí objeví. A přesně takové momenty dělají společné hraní nezapomenutelným.
Velmi mě potěšilo, že se hra nespoléhá pouze na klasické hádanky a plošinovkové sekvence, ale pravidelně mění také samotný způsob, jakým s prostředím interagujete. Objevují se pasáže s odlišnou perspektivou, akčnější momenty i situace, ve kterých musíte využít vybavení úplně jinak než před několika minutami. Ovládání postav je přitom dostatečně intuitivní a jednotlivé schopnosti se rychle dostanou pod kůži, takže se můžete soustředit především na samotné řešení úkolů. Obtížnost stojí spíše na komunikaci a koordinaci než na komplikovaných ovládacích kombinacích. Díky tomu má hra velmi příjemné tempo a jednotlivé výzvy přirozeně navazují jedna na druhou. Orbitals zkrátka skvěle chápe, že kvalitní kooperativní hra nemusí být neustále obtížnější, ale především musí dokázat hráče překvapovat.
Orbitals
OrbitalsZdroj: Shapefarm

Minihry, u kterých zapomenete na hlavní příběh

Dalším prvkem, který mě opravdu nadchl, jsou nejrůznější minihry. Pokud jste hráli It Takes Two, určitě si vzpomenete na momenty, kdy jste s kamarádem nebo partnerem přerušili hlavní dobrodružství a začali mezi sebou soutěžit v některé z vedlejších aktivit. Orbitals přichází s podobným konceptem a podle mě jej zvládá výborně. Během hraní můžete objevovat a odemykat další minihry, ke kterým se následně vracíte na palubě své vesmírné lodi. Některé jsou založené na rychlosti a postřehu, jiné pracují s rytmem, přesným načasováním nebo vzájemným soupeřením. Přestože jde pouze o doplňkový obsah, dokázali jsme u těchto aktivit strávit překvapivě hodně času a často jsme se bavili stejně dobře jako během hlavních misí.
Právě možnost na chvíli zapomenout na záchranu vesmírné kolonie a jednoduše si zahrát něco proti sobě dodává celému dobrodružství další rozměr. Soutěžní minihry přinášejí příjemnou změnu tempa a zároveň podporují chuť prozkoumávat jednotlivé lokace, protože některé aktivity je potřeba nejprve objevit. Oceňuji také jejich různorodost, díky které nejde jen o několik téměř totožných disciplín. Každá dokáže nabídnout trochu jiný typ zábavy a některé vás donutí pořádně zapojit reflexy nebo smysl pro rytmus. Je to přesně ten druh vedlejšího obsahu, který hra vůbec nepotřebuje k dokončení hlavního příběhu, ale díky němuž působí mnohem živěji a zábavněji. A především jde o další důkaz, kolik péče vývojáři věnovali tomu, aby společné hraní nebylo pouze o plnění úkolů.
Orbitals
Orbitals Zdroj: Shapefarm

Anime stylizace, která bere dech

Už při prvním pohledu na Orbitals je jasné, že vývojáři chtěli vytvořit něco vizuálně výjimečného. Hra čerpá inspiraci z klasických japonských anime seriálů 80. a 90. let a tento přístup se promítá prakticky do každého detailu. Od návrhů postav přes vesmírné lodě až po samotné prostředí všechno působí, jako byste se ocitli uvnitř starého animovaného sci-fi seriálu. Výrazné barvy, propracované kulisy, retrofuturistické technologie a stylizované animace vytvářejí mimořádně působivou atmosféru. Orbitals patří mezi vizuálně nejzajímavější hry, které jsem na Nintendo Switch 2 zatím hrál. Nejde přitom o snahu ohromit realistickou grafikou nebo technologicky nejnáročnějšími efekty. Vývojáři místo toho vsadili na jasně rozpoznatelnou uměleckou identitu, která funguje od úvodních minut až po závěrečné titulky.
Zvláštní pozornost si zaslouží samotná animace postav a okolního světa. Na první pohled může působit trochu trhaně, jako by některé pohyby neprobíhaly úplně plynule, ale právě to je záměr. Vývojáři využívají stylizovanou animaci s nižším počtem jednotlivých animačních snímků, aby napodobili vzhled tradičně kresleného anime. Výsledkem je vizuální prezentace, která má vlastní charakter a odlišuje Orbitals od většiny současných her. To, co by v jiném titulu mohlo působit jako technický problém, je tady důležitou součástí výtvarného stylu. Výborně funguje také propojení samotné hratelnosti s filmovými sekvencemi, díky kterému máte často pocit, že skutečně ovládáte postavy z animovaného seriálu. Celkovou atmosféru navíc podporuje hudební doprovod a zvukové efekty, které dobře zapadají do retro sci-fi estetiky.
Orbitals
OrbitalsZdroj: Shapefarm

Technické zpracování a možnosti společného hraní

Orbitals jsem hrál na Nintendo Switch 2, pro které byla hra přímo vyvinuta. Z technického hlediska je důležité rozlišovat mezi skutečným výkonem hry a záměrně stylizovanými animacemi. Hra využívá 30 FPS, zatímco některé animační prvky pracují s nižší snímkovou frekvencí kvůli napodobení klasického anime. Tento přístup má především estetický význam a neměl by být automaticky zaměňován za propady výkonu. Samotné herní mechaniky jsou navržené tak, aby hráči dokázali přesně reagovat na překážky, správně načasovat své pohyby a koordinovat jednotlivé akce. V případě Orbitals je totiž mnohem důležitější spolehlivá odezva ovládání než honba za co nejvyšším počtem snímků za sekundu. A právě díky přehlednému ovládání a dobře čitelným mechanikám fungují i náročnější kooperativní pasáže velmi přirozeně.
Velkou výhodou je také možnost hrát lokálně na rozdělené obrazovce nebo online. Hra podporuje funkce GameShare a Global Friend's Pass, díky kterým se k dobrodružství může připojit také kamarád, který nevlastní plnou verzi hry. To je podle mě u titulu postaveného výhradně na spolupráci dvou lidí velmi důležité. Možnost projít celé dobrodružství s někým, kdo si nemusí pořizovat druhou kopii, výrazně usnadňuje doporučení hry dalším hráčům. Je však potřeba počítat s tím, že Orbitals nenabízí klasický režim pro jednoho hráče s počítačem ovládaným společníkem. Pokud tedy nemáte nikoho, s kým byste mohli hrát, samotnou kampaň si neužijete. Vzhledem k tomu, jak zásadní roli spolupráce v celém konceptu hraje, jde ale o pochopitelné designové rozhodnutí, nikoliv o nedostatek, který bych chtěl hře vyčítat.

Čtyři hodiny, které utekly až příliš rychle

Přestože jsem z Orbitals nadšený, existují dvě oblasti, ve kterých bych si dokázal představit výraznější zlepšení. Tou první je příběh. Základní myšlenka záchrany vesmírné kolonie má potenciál a dvojice hlavních hrdinů je sympatická, ale samotné vyprávění mě nedokázalo výrazněji vtáhnout. Příběhové události slouží především jako propojení jednotlivých misí a postrádají silnější emocionální momenty, které by celému dobrodružství dodaly větší váhu. Zvláště v závěrečné části bych ocenil více prostoru pro postavy a jejich motivace. Zatímco na jednotlivé herní situace budu ještě dlouho vzpomínat, samotný příběh ve mně tak výrazný dojem nezanechal. Naštěstí se hra nesnaží stavět svou hlavní hodnotu na komplikovaném vyprávění, takže tento nedostatek nepovažuji za něco, co by zásadně narušovalo samotný zážitek.
Druhou výhradou je herní doba. Mně osobně zabralo dokončení Orbitals přibližně čtyři hodiny, což je na podobně zaměřenou adventuru poměrně málo. Samozřejmě záleží na tom, jak rychle postupujete, kolik času věnujete průzkumu a zda se zdržíte u vedlejších aktivit. Přesto jsem měl po dokončení pocit, že bych si bez problémů dokázal představit ještě několik dalších hodin. Na druhou stranu musím uznat, že právě kratší délka pomáhá udržovat fantastické tempo. Hra prakticky neobsahuje zbytečnou výplň, nesnaží se uměle prodlužovat jednotlivé mise a většinu nápadů opouští dříve, než se stihnou omrzet. Největším problémem tak není nedostatek kvalitního obsahu, ale skutečnost, že jsem ho chtěl mnohem více. A to je podle mě zároveň jeden z největších komplimentů, jaké může hra dostat.

Je Orbitals Worth it?

Orbitals je pro mě jedním z největších herních překvapení letošního roku a zároveň důkazem, že kvalitní kooperativní adventura nepotřebuje desítky hodin obsahu, aby dokázala zanechat mimořádně silný dojem. Japonské studio Shapefarm vytvořilo nádherně stylizované vesmírné dobrodružství, které exceluje především v nápaditém level designu, neustálém střídání herních mechanik a fantasticky navržené spolupráci dvou hráčů. Každá nová mise přináší něco zajímavého, jednotlivé hádanky vás nutí skutečně komunikovat a společné ovládání vesmírné lodi nebo soutěžní minihry patří mezi momenty, na které budu ještě dlouho vzpomínat. Přestože jsem velkým fanouškem It Takes Two a Split Fiction považuji za kvalitní titul, Orbitals mě osobně bavil více než Split Fiction, a to především díky svému tempu, rozmanitosti a schopnosti neustále překvapovat. Slabší příběh a přibližně čtyřhodinová délka jsou sice nedostatky, které stojí za zmínku, ale během samotného hraní nijak zásadně nesnižovaly moje nadšení. Pokud vlastníte Nintendo Switch 2 a máte kamaráda nebo partnera, se kterým si můžete zahrát, Orbitals vám doporučuji všemi deseti. Za mě jde o téměř povinnou koupi a jednoznačných 9/10. A pokud se někdy v budoucnu objeví také na dalších platformách, rozhodně byste si ho neměli nechat ujít.

Doporučujeme

Články z jiných titulů