Call of Duty: Modern Warfare 4 nabízí zábavný multiplayer, kterému chybí inovace | Recenze multiplayeru
Call of Duty: Modern Warfare 4Zdroj: Activison
Roberto Jalloul
29. října 202617:35
Série Call of Duty se v posledních letech nachází v poměrně zvláštní situaci. Přestože stále patří mezi nejvýznamnější značky multiplayerových stříleček, každoroční vydávání nových dílů s sebou přináší otázku, zda mají vývojáři vůbec dostatek prostoru nabídnout něco skutečně nového. Po loňském Black Ops 7 se tentokrát ke slovu vrací studio Infinity Ward, které má s Modern Warfare 4 za úkol připomenout, proč si hráči tuto sérii před lety tolik oblíbili. A přestože se návrat ke klasickému pojetí multiplayeru v mnoha ohledech povedl, rozhodně nečekejte žádnou revoluci. Osobně patřím mezi hráče, kteří na Call of Duty vždycky oceňovali především rychlou akci, kvalitní přestřelky a tradiční vojenské prostředí bez zbytečných futuristických experimentů. Modern Warfare 4 mi v tomto směru udělalo radost, protože nabízí přesně ten typ multiplayeru, ke kterému se rád vracím. Zároveň ale nedokážu přehlížet několik výrazných problémů, především nevyrovnanou kvalitu map a frustrující systém spawnování. Vedle klasického multiplayeru se navíc vrací režim DMZ, který tentokrát nabízí propracovanější zážitek. V této recenzi se zaměřím výhradně na multiplayerovou část hry a DMZ, nikoliv na příběhovou kampaň.
Call of Duty: Modern Warfare 4 nabízí kvalitní multiplayerový základ, který stojí především na výborné střelbě, svižném pohybu a návratu ke klasickému pojetí série. Bohužel mu chybí výraznější inovace a nevyrovnaná kvalita map společně s problematickým spawnováním zbytečně kazí jinak povedené přestřelky. DMZ představuje zajímavější a propracovanější alternativu, zejména při hraní s přáteli, ale osobně mě nedokázalo přesvědčit k pravidelnému návratu. Výsledkem je dobrá multiplayerová střílečka, která fanoušky série dokáže zabavit na dlouhé hodiny, ale zároveň nedokáže naplno využít svůj potenciál.
ActivisonZdroj: Activison
Staré dobré Call of Duty je konečně zpátky
Jednou z největších předností Modern Warfare 4 je bezpochyby samotná hratelnost. Série Call of Duty si během své existence prošla celou řadou experimentů, které se týkaly především pohybu, soubojového systému a celkového tempa hry. Osobně jsem nikdy nebyl velkým fanouškem přehnaně futuristických prvků, běhání po zdech a dalších mechanik, které někdy dokázaly odvádět pozornost od samotných přestřelek. Modern Warfare 4 se naštěstí soustředí především na to, co dělá Call of Duty tak zábavným, tedy rychlou, intenzivní a uspokojivou akci. Právě tento přístup mi připomněl, proč jsem si sérii před lety tolik oblíbil. Nemusíte řešit žádné přehnané futuristické schopnosti, ale především vlastní reflexy, přesnou mušku a schopnost správně reagovat na situaci kolem sebe. Vývojáři se přitom nesnažili pohyb úplně zjednodušit, ale spíše ho upravili tak, aby jednotlivé souboje působily plynuleji a hráči měli větší kontrolu nad svými akcemi.
Samotné přestřelky patří mezi nejsilnější stránky multiplayeru. Zbraně působí při střelbě uspokojivě, souboje mají správnou dynamiku a jednotlivé střety dokážou být napínavé i po mnoha odehraných zápasech. Modern Warfare 4 navíc nabízí několik úprav pohybového systému, které umožňují plynulejší přechody mezi jednotlivými akcemi. Hráči mohou například navázat skluzem bezprostředně po překonání překážky, lépe ovládat směr pohybu nebo během některých pohybových animací zamířit. Upravené možnosti skluzu pak přidávají další prostor pro taktické manévrování. Právě kombinace tradiční střelby a plynulejšího pohybu vytváří velmi příjemný soubojový systém, který dokáže odměnit zkušenější hráče, aniž by zbytečně komplikoval základní hratelnost. Největší předností je ovšem stále samotný gunplay, díky kterému si po skončení jednoho zápasu často okamžitě chcete pustit další.
Příjemně působí také tempo jednotlivých soubojů, které dává hráčům prostor využívat nejen rychlé reakce, ale také správné rozhodování. Modern Warfare 4 totiž nestaví pouze na bezhlavém běhání po mapě, ale dokáže odměnit i vhodné načasování útoku, práci s krytem a správné využití dostupného vybavení. Systém perků umožňuje přizpůsobit si výbavu vlastnímu hernímu stylu, ať už preferujete agresivní postup, nebo opatrnější přístup. Nechybějí ani tradiční killstreaky, které tentokrát díky systému Smartstreaks zohledňují také plnění týmových cílů. Právě podobné drobné úpravy dokazují, že vývojáři dokážou osvědčenou hratelnost postupně vylepšovat, aniž by museli kompletně měnit její základy. A přestože se může zdát, že jde pouze o malé změny, během jednotlivých zápasů dokážou příjemně zpestřit celkový zážitek.
Call of DutyZdroj: Activison
Multiplayer baví, ale žádnou revoluci nečekejte
Přestože mě multiplayer Modern Warfare 4 opravdu baví, je potřeba upozornit na jednu důležitou skutečnost. Pokud očekáváte zásadní inovace, nové herní mechaniky nebo něco, co by sérii posunulo výrazně kupředu, pravděpodobně budete zklamaní. Ve výsledku totiž dostáváme starý dobrý Call of Duty multiplayer, který funguje přesně tak, jak si ho většina dlouholetých fanoušků pamatuje. Vývojáři se drží osvědčeného základu a nesnaží se výrazně experimentovat s tím, co už roky funguje. Na jednu stranu to rozhodně není špatně, protože právě klasické pojetí série mi osobně vyhovuje mnohem více než některé předchozí experimenty. Na druhou stranu ale nemohu přehlížet, že letošní díl nepřináší prakticky nic, co by mě skutečně překvapilo. Modern Warfare 4 je tak přesně tím typem hry, u které se skvěle bavíte, ale zároveň máte pocit, že jste něco velmi podobného hráli už několikrát předtím.
Nabídka herních režimů přitom rozhodně není špatná. Nechybějí tradiční varianty jako Team Deathmatch, Domination nebo Gunfight, které doplňují rozsáhlejší týmové bitvy. Ground War tentokrát dostává podobu Combat Outpost, kde proti sobě stojí dva početné týmy a hlavním cílem je získávání kontroly nad strategickými body. Jejich držení navíc přináší prostředky, které mohou ovlivnit další průběh zápasu. Zajímavou změnu představuje také režim Collateral, který kombinuje principy Search and Destroy s možností nakupovat vybavení za prostředky získané během zápasu. Nechybí ani Frontline, kde se týmy snaží postupně zatlačit protivníka a získávat body za eliminace. Přestože podobné úpravy dokážou nabídku multiplayeru příjemně oživit, nejde o změny, které by zásadně proměnily způsob, jakým Call of Duty hrajeme. Tradiční režimy tak zůstávají hlavním důvodem, proč se ke hře vracet, a osobně mi to vlastně vůbec nevadí.
Právě zde se ale ukazuje jeden z největších problémů každoročně vydávané série. Call of Duty má stále velmi kvalitní základ, na kterém dokáže stavět, ale zároveň se někdy až příliš spoléhá na to, že hráčům bude stačit další porce známé hratelnosti. Modern Warfare 4 tak není špatným multiplayerem, právě naopak, ale chybí mu něco, díky čemu by výrazně vystoupil ze stínu předchozích dílů. Když si hru zapnu, bavím se a nemám problém u ní strávit několik hodin. Zároveň ale nemám pocit, že bych hrál něco zásadně nového. Od dalšího velkého dílu takto zavedené série bych přece jen očekával trochu více originality a odvahy přijít s něčím, co by multiplayer posunulo kupředu. Nejde o požadavek na kompletní změnu fungujícího systému, ale spíše o snahu nabídnout hráčům výraznější důvod, proč přejít právě na letošní ročník.
Call of DutyZdroj: Activison
Mapy a spawnování kazí jinak výborné přestřelky
Bohužel ani výborná hratelnost nedokáže úplně zakrýt jeden z největších problémů Modern Warfare 4, kterým je design multiplayerových map. Právě v této oblasti jsem očekával výrazně lepší výsledek. Neznamená to, že by všechny dostupné mapy byly špatné, protože některé dokážou nabídnout poměrně zábavné souboje a jejich rozložení funguje obstojně. Problémem je především výrazně nevyrovnaná kvalita jednotlivých prostředí. Zatímco na některých mapách jsem si zápasy užíval, u jiných jsem měl pocit, že jejich design jednoduše nedokáže držet krok s jinak povedenou hratelností. Rozdíly mezi povedenějšími a slabšími mapami jsou navíc poměrně výrazné, což se při delším hraní začíná nepříjemně projevovat.
Dalším problémem je, že mi většina map nepřipadá příliš zapamatovatelná. Starší díly Call of Duty dokázaly nabídnout prostředí, která si hráči pamatovali dlouhé roky, ať už díky jejich rozložení, charakteristickým místům nebo způsobu, jakým se na nich odehrávaly souboje. V Modern Warfare 4 mi podobná výraznost často chybí. Jednotlivá bojiště sice plní svůj účel, ale jen málokteré ve mně vyvolává nadšení, když se objeví během načítání dalšího zápasu. U multiplayerové hry, ve které máte trávit desítky až stovky hodin, přitom považuji kvalitní mapy za jeden z nejdůležitějších prvků celého zážitku. A právě proto mě jejich zpracování poměrně zklamalo. Pokud totiž samotná střelba funguje tak dobře, je škoda, že ji nedoprovázejí stejně povedená a zajímavá bojiště.
Ještě větší výhrady mám ovšem k systému spawnování, který dokáže být v některých situacích vyloženě frustrující. Během hraní se mi opakovaně stávalo, že jsem se po smrti objevil prakticky přímo vedle nepřítele, případně dokonce za jeho zády. V opačných situacích jsem se sotva stačil zorientovat a během jediné vteřiny mě někdo znovu zastřelil. Takové momenty působí nefér, protože hráči často nedávají žádný prostor zareagovat nebo se připravit na další souboj. U hry, která staví na rychlosti a přesných reakcích, jde o poměrně zásadní problém, protože smrt by měla být především důsledkem chyby nebo lepšího výkonu soupeře, nikoliv nevhodně zvoleného místa respawnu. Právě podobné situace dokážou velmi rychle pokazit jinak povedený zápas a zbytečně zvyšují frustraci.
Problematické spawnování je přitom o to výraznější, že Modern Warfare 4 jinak nabízí velmi kvalitní soubojový systém. Pokud vás hra opakovaně umisťuje do nevýhodných situací, nad kterými nemáte prakticky žádnou kontrolu, přestává být důležitá vaše přesnost nebo schopnost správně reagovat. Právě kombinace slabších map a nepovedeného rozmísťování hráčů představuje hlavní důvod, proč nemohu multiplayer hodnotit ještě pozitivněji. Nejde přitom o problém, který by se projevoval úplně všude a neustále, ale rozdíly mezi jednotlivými mapami jsou natolik výrazné, že je při delším hraní jednoduše nelze přehlížet. Do budoucna bych proto rozhodně uvítal úpravy systému spawnování a lepší vyvážení některých bojišť. Vzhledem k tomu, že jde o online hru, která bude postupně dostávat další aktualizace, existuje prostor pro zlepšení. To ovšem nic nemění na tom, že v současné podobě jde o jeden z nejvýraznějších nedostatků celého multiplayeru.
Grafika a zvuk patří mezi nejsilnější stránky
Po audiovizuální stránce na mě Modern Warfare 4 udělalo velmi dobrý dojem. Call of Duty tradičně patří mezi technicky ambiciózní akční série a letošní díl v tomto směru rozhodně nezklamal. Grafické zpracování působí kvalitně, modely postav jsou detailní a světelné i částicové efekty dokážou dodat jednotlivým přestřelkám potřebnou intenzitu. Prostředí navíc nabízejí vizuální rozmanitost, která pomáhá odlišovat jednotlivá bojiště. Je ovšem důležité rozlišovat mezi grafickou kvalitou a samotným designem map, protože právě v druhé oblasti má hra podstatně větší rezervy. Zatímco vizuální stránka jednotlivých prostředí dokáže zaujmout, jejich herní rozložení už tak přesvědčivé není. Ve výsledku tak dostáváme hru, která sice dokáže vypadat velmi dobře, ale její jednotlivé mapy nejsou vždy tak zábavné, jak by mohly být.
Velkou pochvalu si zaslouží také zvuková stránka, která výrazně přispívá k celkovému zážitku ze střelby. Zvuky zbraní a jednotlivých přestřelek pomáhají vytvářet potřebnou intenzitu a díky jejich zpracování působí souboje ještě uspokojivěji. V kombinaci s povedeným gunplayem jde o jednu z nejsilnějších stránek multiplayeru. Modern Warfare 4 tak ukazuje, jak důležitou roli hraje kvalitní ozvučení u akční střílečky, kde se prakticky neustále něco děje. Zatímco mapy mě často zklamaly, audiovizuální zpracování patří mezi oblasti, se kterými jsem byl spokojený. Především samotná kombinace zvukových efektů a rychlých přestřelek vytváří přesně tu atmosféru, kterou od moderního Call of Duty očekávám.
DMZ se vrací v nejlepší podobě
Vedle tradičního multiplayeru jsem věnoval pozornost také režimu DMZ, který podle mě představuje jednu z nejzajímavějších součástí Modern Warfare 4. Tento extrakční režim kombinuje souboje proti počítačem ovládaným nepřátelům i skutečným hráčům, plnění úkolů a postupné získávání lepšího vybavení. Nechybějí ani minibossové, kteří dokážou jednotlivé výpravy příjemně oživit a nabídnout další důvod, proč se do režimu pustit. Právě kombinace úkolů, soubojů a spolupráce vytváří podle mě nejlepší podobu DMZ, jakou jsme zatím v rámci série dostali. Jednotlivé aktivity do sebe dobře zapadají a režim dokáže nabídnout odlišný zážitek než klasické multiplayerové zápasy. Díky tomu nepůsobí pouze jako další variace tradičního multiplayeru, ale jako samostatná alternativa s vlastním tempem a způsobem hraní.
Zajímavým prvkem jsou také dynamické operace, které hráče motivují k neustálému pohybu po mapě a postupnému plnění nových cílů. Prostředí Hajin nabízí rozsáhlou oblast s různými lokacemi, které lze prozkoumávat, a samotné výpravy nejsou omezené pouze na jeden způsob hraní. Můžete se soustředit na konkrétní úkoly, hledat cenné vybavení nebo se pokusit přežít střety s ostatními hráči. Do toho vstupují také počítačem ovládaní protivníci, jejichž přítomnost dokáže jednotlivé situace ještě více zkomplikovat. Právě tato kombinace nebezpečí, průzkumu a postupného zvyšování obtížnosti dokáže vytvářet zajímavé momenty, které v tradičním multiplayeru jednoduše nezažijete. DMZ tak působí propracovaněji a nabízí více možností, jak k jednotlivým výpravám přistupovat.
Největší předností DMZ je ovšem možnost pustit se do jednotlivých výprav společně s kamarády. Právě při kooperativním hraní se naplno ukazuje potenciál celého režimu. Společné plnění úkolů, koordinace při přestřelkách a souboje s náročnějšími nepřáteli dokážou nabídnout spoustu zábavných momentů. Výborný gunplay navíc funguje stejně dobře jako v klasickém multiplayeru, takže ani samotné střety s nepřáteli nepůsobí jako pouhá povinnost mezi jednotlivými úkoly. Pokud máte skupinu přátel, se kterou pravidelně hrajete Call of Duty, dokáže být DMZ opravdu povedenou alternativou k tradičním herním režimům. Právě společné hraní podle mě představuje největší důvod, proč tento režim alespoň vyzkoušet. Zároveň zde vznikají situace, které nelze dopředu naplánovat, protože nikdy přesně nevíte, kdy narazíte na další skupinu hráčů nebo se dostanete do nečekaného souboje.
Přesto musím přiznat, že mě DMZ nedokázalo nadchnout natolik, abych se k němu chtěl vracet stejně pravidelně jako ke klasickému multiplayeru. Nejde o to, že by režim fungoval špatně nebo nenabízel dostatek zábavy. Naopak si myslím, že jeho současná podoba je velmi povedená a fanoušci tohoto typu hraní si zde přijdou na své. Pro mě osobně ale DMZ zůstává spíše příjemným zpestřením než hlavním důvodem, proč si Modern Warfare 4 zapnout. Zatímco klasické multiplayerové zápasy mě dokážou udržet u obrazovky opakovaně, do DMZ se vracím především ve chvíli, kdy mám chuť zahrát si něco společně s přáteli. Jeho dlouhodobá motivace tak pro mě není tak silná jako u tradičních režimů, přestože samotné herní mechaniky fungují dobře. To ovšem neznamená, že by šlo o špatný režim. Naopak ho považuji za jednu z nejpovedenějších součástí hry, která pouze nedokázala naplno oslovit moje osobní preference.
Call of DutyZdroj: Activison
Úpravy zbraní a společný postup napříč režimy
Modern Warfare 4 se snaží zpříjemnit také systém úprav zbraní a celkový postup hráče. Vrací se známý Gunsmith, který nabízí práci s jednotlivými doplňky a možnostmi přizpůsobení výzbroje. Zajímavou novinkou je také pomocník Gunny, který dokáže automaticky navrhnout sestavu zbraně podle preferovaného herního stylu. To ocení především hráči, kteří nechtějí trávit dlouhé minuty porovnáváním jednotlivých doplňků a hledáním ideální kombinace. Možnost rychle upravit výbavu podle vlastních potřeb představuje příjemné vylepšení, které sice nepřináší žádnou revoluci, ale dokáže zpříjemnit každodenní hraní. Podobně funguje také sjednocení jednotlivých možností přizpůsobení, díky kterému máte operátory, zbraně, vybavení a další součásti výstroje přehledněji na jednom místě. Vývojáři se tak alespoň v této oblasti snažili odstranit některé zbytečné komplikace a nabídnout hráčům pohodlnější správu vybavení.
Důležitou součástí je také propojený systém postupu, který umožňuje získávat zkušenosti a odměny napříč jednotlivými režimy. Multiplayer a DMZ tak nejsou úplně oddělené světy, protože postup při odemykání vybavení a různých kosmetických odměn může mít význam i mimo režim, ve kterém právě hrajete. Výraznou roli zde hraje také získávání kamufláží na zbraně, jejichž systém je propojený s dalšími částmi Call of Duty. Možnost postupovat ve hře bez ohledu na to, kterému režimu se právě věnujete, považuji za rozumné rozhodnutí. Na druhou stranu se tím ještě více zvýrazňuje tradiční grind, který je s Call of Duty dlouhodobě spojený. Pokud vás baví postupné odemykání vybavení a plnění výzev, pravděpodobně zde budete mít dostatek důvodů k dalšímu hraní. Pro mě osobně ale stále zůstává nejdůležitější samotná hratelnost, nikoliv neustálé odemykání nových odměn.
Je Call of Duty: Modern Warfare 4 Multiplayer a DMZ Worth It?
Call of Duty: Modern Warfare 4 je povedenou multiplayerovou střílečkou, která díky výbornému gunplayi, svižným přestřelkám a návratu ke klasickému pojetí série dokáže nabídnout hodiny zábavy. Tradiční multiplayer mě stále baví a právě ten považuji za nejsilnější součást celého balíčku. Zároveň je ale potřeba zdůraznit, že letošní díl nepřináší nic převratného a spoléhá především na osvědčenou formulku, kterou fanoušci dobře znají. Nevyrovnaná kvalita map a především problematický systém spawnování navíc představují nedostatky, které celkový zážitek citelně oslabují. DMZ je podle mě ve své dosud nejlepší podobě a s kamarády nabízí velmi příjemnou alternativu, ale nedokázalo mě přesvědčit k pravidelnému návratu. Pokud máte rádi klasické Call of Duty a hledáte rychlou multiplayerovou akci, Modern Warfare 4 vám mohu doporučit, jen nečekejte žádnou revoluci. Dostanete starý dobrý multiplayer, který funguje a baví, ale zároveň má několik viditelných nedostatků. Právě proto si ode mě odnáší 7/10.