Horor a akce v jednom balení. Recenze Resident Evil Requiem
Resident Evil RequiemZdroj: Capcom
Roberto Jalloul
25. února 202615:01
Resident Evil Requiem vrací sérii zpět k temnějším kořenům a znovu staví na hutné atmosféře, pečlivém budování napětí a neustálém pocitu ohrožení. Capcom tentokrát kombinuje nostalgii s modernějším tempem a servíruje horor, který má fanouškům série rozhodně co nabídnout.
Minulost se vrací z hrobu
Po několika letech téměř pravidelných návratů série přišel minulý rok poprvé delší oddech. Rok bez nového Resident Evilu byl pro fanoušky nezvykem. Capcom si ale dal načas a s Resident Evil Requiem se vrací ve velkém stylu.
Jedním z hlavních taháků je návrat Leona S. Kennedyho, jedné z nejikoničtějších postav celé série. Hrdina Resident Evil 2 a Resident Evil 4 patří mezi nejoblíbenější tváře univerza a jeho přítomnost je jasným signálem, že Requiem míří přímo na srdce dlouholetých fanoušků.
Za zmínku stojí i to, že za projektem stojí Koshi Nakanishi, uznávaný režisér Resident Evil 7: Biohazard. Právě jeho návrat k hlavní linii série je na výsledku znát, protože Requiem se v mnoha momentech vědomě opírá o hororové kořeny značky. Nakanishi už dříve naznačil, že vývoj působí „velkoryse“ a ambiciózně, což odpovídá i tomu, jak hra kombinuje modernější akci s hutnou atmosférou. Resident Evil Requiem je aktuálně plánován na rok 2026.
Resident Evil Requiem
Velká očekávání
Na Resident Evil Requiem jsem se těšil opravdu hodně. Upřímně šlo o jednu z mých nejočekávanějších her letošního roku, takže laťka očekávání byla nastavená velmi vysoko. O to příjemnější je, že Capcom tentokrát ve většině ohledů skutečně doručil.
Už od prvních hodin je cítit, že se série vědomě vrací ke svým nejsilnějším momentům. Návrat Leona S. Kennedyho funguje přesně tak, jak fanoušci doufali — jako silná nostalgická kotva, ale zároveň jako motor pro modernější a dynamičtější pasáže.
Velkou předností Requiem je způsob, jakým kombinuje dva herní přístupy. Část hry staví na hutném hororu ve stylu Resident Evil 7, kde se hraje z pohledu první osoby a důraz je na napětí, průzkum a nepříjemný pocit zranitelnosti. Tyto pasáže umí být velmi intenzivní a krásně připomínají, jak silná série v čistém survival hororu dokáže být.
Ve chvílích, kdy se ale chopíte Leona, hra znatelně šlápne na plyn a přiblíží se akčnějšímu tempu ve stylu Resident Evil 4. Souboje jsou dynamičtější, tempo svižnější, ale naštěstí se úplně neztrácí hororové kořeny.
Příjemným bonusem navíc je, že herní styl není hráči vnucený násilně. U obou postav si můžete zvolit preferovaný přístup a tempo, což dává zážitku větší flexibilitu a umožňuje přizpůsobit hru vlastnímu stylu.
Právě tahle kombinace je jednou z největších předností hry. Resident Evil Requiem se snaží nabídnout něco jak fanouškům pomalejšího, tísnivého hororu, tak hráčům, kteří mají radši akčnější pojetí série. A překvapivě často se mu daří balanc udržet.
Resident Evil RequiemZdroj: Capcom
Příběh bez spoilerů
Resident Evil Requiem se odehrává 28 let po zničení Raccoon City, tedy události, která zásadně změnila svět celé série. Capcom tentokrát sází na příběh pevněji napojený na hlavní linii univerza a vrací do hry motivy i postavy spojené s legendárním incidentem.
Děj se rozjíždí ve chvíli, kdy je v opuštěném hotelu na americkém Středozápadě nalezeno tělo, které je součástí série záhadných úmrtí po celých Spojených státech. Případ dostává na starost analytička FBI Grace Ashcroft, pro kterou má mise velmi osobní rovinu — právě na tomto místě byla před osmi lety zavražděna její matka.
Situace se začne komplikovat ve chvíli, kdy v hotelu zmizí policejní důstojník. Na scénu je proto povolán i veterán Leon S. Kennedy, jehož cesty se s Grace postupně protnou. Společně se pak pouštějí do odhalování nové biologické hrozby a zároveň čelí vlastním minulostem.
Z mého pohledu příběh funguje překvapivě dobře hlavně v tom, jak dokáže udržet tempo a motivovat k dalšímu postupu. Nejde o nejodvážnější vyprávění v historii série, ale díky osobnější lince Grace a jistotě, kterou do děje přináší Leon, má děj dostatek momentů, které dokážou vtáhnout a udržet pozornost až do dalších kapitol.
Resident Evil RequiemZdroj: Capcom
Dva styly, jedna hra
Gameplay je přesně ten důvod, proč jsem si Resident Evil Requiem tak oblíbil. Capcom tady trefil velmi návykovou kombinaci dvou herních stylů, které se navzájem příjemně doplňují.
Velkým plusem je také možnost volby perspektivy. Hráč si může podle preferencí přepínat mezi first-person a third-person pohledem, což dobře podporuje dva odlišné herní styly a umožňuje přizpůsobit zážitek vlastnímu vkusu.
Resident Evil RequiemZdroj: Capcom
Když Leon šlápne na plyn
Pasáže s Leonem působí téměř jako byste se ocitli v temnější verzi Johna Wicka. Tempo je svižné, souboje kontaktní a hra vás nechává být agresivnější, než bývá u čistého survival hororu zvykem. Kopance, rychlé dorážky a efektní likvidace nepřátel dávají soubojům skvělý rytmus.
Velkým plusem je návrat mechanik inspirovaných Resident Evil 4. Nechybí parry systém, který tentokrát pracuje se sekerou místo klasického nože, a funguje překvapivě dobře. Správně načasované odražení útoku je uspokojivé a přidává soubojům další vrstvu.
Gunplay je velmi povedený. Zbraně mají váhu, střelba působí přesně a postupné vylepšování arzenálu dává hráči příjemný pocit progrese. Právě Leonovy sekce jsou ty, které budou podle mě většinu hráčů bavit nejvíc.
Resident Evil RequiemZdroj: Capcom
Strach v první osobě
Kontrastem k akčnějším pasážím je hraní za Grace Ashcroft. Její části výrazně připomínají styl Resident Evil 7. Tempo se zpomalí, důraz se přesouvá na průzkum prostředí, sbírání surovin a opatrné hospodaření se zdroji.
Hledání supplies, crafting a postupné odemykání dalších cest fungují velmi dobře a nutí hráče víc přemýšlet nad každým krokem. Právě tahle zranitelnější poloha hry krásně vyvažuje Leonovu akční dominanci.
Z mého pohledu je právě střídání těchto dvou přístupů jedním z nejsilnějších prvků celého Requiem. Hra díky tomu dokáže oslovit jak fanoušky akčnějšího Resident Evilu, tak hráče, kteří preferují pomalejší a napjatější survival horor.
Resident Evil RequiemZdroj: Capcom
Síla bez originality
Souboje s bossy patří mezi zábavné momenty kampaně a mechanicky fungují dobře. Každé střetnutí vás nutí hýbat se po aréně, správně načasovat útoky a pracovat se zdroji. Z čistě herního hlediska jsou tyto souboje uspokojivé.
Během hraní jsem si ale začal všímat určité opakovanosti. Některé boss fighty jedou podle velmi podobného scénáře — nejprve úniková sekvence, kdy nepříteli prakticky nemůžete udělit damage, následovaná přesunem do menší víceúrovňové arény, kde už se boj rozjede naplno. Tento pattern se v průběhu hry opakuje častěji, než by bylo ideální.
Oproti opravdu výrazným a zapamatovatelným bossům z Resident Evil 4 působí některá střetnutí v Requiem trochu méně nápaditě a místy až příliš podobně, byť samotný boj zůstává zábavný. Design nepřátel si své kouzlo drží, ale větší variabilita by hře určitě prospěla.
Resident Evil RequiemZdroj: Capcom
Rychleji u konce, než je zdrávo
Jednou z věcí, která mě trochu zklamala, je celková délka. Navzdory poměrně velkým očekáváním jsem hlavní kampaň dokončil přibližně za 11 hodin, což může být pro některé hráče kratší, než by čekali.
Resident Evil 9Zdroj: Capcom
Nepřátelé vědí až moc
Hra je většinou dobře odladěná, ale občas se objeví momenty, které dokážou lehce narušit ponoření do hry. Typicky jde o situace, kdy vás nepřátelé zaregistrují i v momentech, kdy by podle logiky prostředí neměli — například když jste o patro výš a mimo přímou viditelnost.
Nejde o nic, co by hru zásadně rozbíjelo, ale jsou to drobnosti, které si během hraní všimnete a které by si zasloužily o něco lepší doladění.
Resident Evil 9Zdroj: Capcom
Atmosféra, která mrazí
Zvuková stránka Resident Evil Requiem je trochu rozporuplná. Zatímco práce se zvukovými efekty patří k velkým přednostem hry, samotný hudební doprovod mě osobně příliš neoslovil.
Efekty prostředí jsou ale výborné. Řev příšer, skřeky zombíků, kroky v prázdných chodbách nebo ambientní ruchy výrazně pomáhají budovat napětí a často dokážou hráče nepříjemně znervóznit ještě dřív, než se něco skutečně stane. Právě v těchto momentech Requiem ukazuje, jak silně umí pracovat se zvukem jako nástrojem hororu.
Hudba samotná je naopak spíše nenápadná a místy až příliš nevýrazná. Nevyloženě neruší, ale jen zřídka se dostaví moment, kdy by soundtrack výrazně podtrhl scénu nebo zůstal v hlavě i po dohrání.
O to víc je rozdíl patrný při srovnání s Resident Evil 4, jehož hudební motivy — včetně výraznějších rytmů a zapamatovatelných pasáží — dokázaly dodat akci i atmosféře silnější identitu. V Requiem hudba svou roli splní, ale výraznější hudební momenty tu bohužel chybí.
Resident Evil RequiemZdroj: Capcom
Není to bez chyby
Resident Evil Requiem je titul, který má velmi silné momenty, ale zároveň pár oblastí, kde je vidět prostor pro zlepšení. Nejvíc hra září ve chvílích, kdy se opře do své akční stránky.
Pasáže s Leonem patří bez debat k tomu nejlepšímu, co hra nabízí. Souboje jsou svižné, kontaktní a mají skvělý flow, který dokáže hráče rychle vtáhnout. Právě tady Requiem působí nejsebevědoměji a připomíná, proč je Leon stále jednou z nejsilnějších postav série.
Velmi dobře fungují také hororové sekce s Grace. Pomalejší tempo, důraz na průzkum, hledání surovin a crafting vytvářejí příjemný kontrast k akčnějším pasážím. Střídání obou stylů drží hratelnost svěží a dokáže oslovit širší spektrum fanoušků série.
Příběh jako celek je zábavný a dokáže motivovat k postupu dál, i když nepřináší úplně nejodvážnější zvraty v historii značky. Funguje ale dostatečně dobře na to, aby držel tempo kampaně pohromadě.
Na druhé straně tu jsou prvky, které zážitek lehce brzdí. Některé boss fighty působí až příliš podobně a časem je znát určitá opakovanost jejich struktury. Samotné souboje jsou sice pořád zábavné, ale větší variabilita by jim výrazně prospěla.
Menší výtku si zaslouží také chování nepřátelské AI. Občas se stává, že vás nepřátelé odhalí i v situacích, kdy by podle logiky prostředí neměli, což dokáže na chvíli narušit ponoření do hry.
A pak je tu délka kampaně. Na titul, který působí ambiciózně a byl prezentován jako velký návrat série, působí zhruba jedenáctihodinová herní doba přece jen o něco skromněji. Pro hráče, kteří do hry investují plnou cenu, může být tohle jeden z nejcitelnějších kompromisů.
Je Resident Evil Requiem worth it?
Rozhodně ano — pokud patříš mezi fanoušky série a láká tě kombinace hutného survival hororu a akčnějšího pojetí ve stylu Leonových misí. Resident Evil Requiem stojí nejpevněji právě ve chvílích, kdy střídá napjaté pasáže s Grace a dynamickou akci s Leonem. Gunplay je uspokojivý, atmosféra funguje a návrat známé postavy dodává hře silnou nostalgickou linku.
Je pravda, že ne všechno je bezchybné. Některé boss fighty působí opakovaně, AI občas zazlobí a jedenáctihodinová kampaň může být na poměry velkého Resident Evilu pro někoho kratší, než by čekal za plnou cenu. Na druhou stranu, když hra šlape, dokáže být opravdu návyková a zábavná.
Pokud chceš moderní Resident Evil, který se snaží potěšit jak milovníky RE7 stylu, tak fanoušky akčnější čtyřky, Requiem rozhodně stojí za pozornost.