Vikingské dobrodružství, které vás jen tak nepustí | Recenze Valheim
valheim Zdroj: Iron Gate
Roberto Jalloul
30. září 20269:45
Valheim je jedna z těch her, o kterých jsem několik let poslouchal prakticky pořád. „Kup si Valheim, pojď s námi hrát Valheim, musíš si Valheim zahrát.“ Přesně tyhle věty jsem od kamarádů slýchával znovu a znovu. Problém byl jednoduchý – na PC nehraju, takže jsem se do vikingského survivalu od Iron Gate nikdy pořádně dostat nemohl. O to větší radost jsem měl ve chvíli, kdy konečně dorazila verze pro PlayStation 5. Po letech poslouchání nadšených historek jsem tak mohl konečně zjistit, co na téhle hře všichni vidí. A už po prvních hodinách jsem začínal chápat, proč se z Valheimu stal takový fenomén.
Valheim
Zdroj: Iron Gate
Vítejte ve Valheimu
Základní premisa není nijak komplikovaná. Ocitáte se v desátém světě severské mytologie jako padlý válečník, kterého sem poslal samotný Odin. Vaším úkolem je porazit jeho dávné nepřátele a dokázat, že si zasloužíte své místo mezi skutečnými vikingskými hrdiny. Žádné dlouhé představování ale nečekejte. Valheim vás velmi rychle vypustí do obrovského procedurálně generovaného světa a nechá vás, abyste si svou cestu našli sami. Začínáte prakticky s prázdnýma rukama a první minuty proto trávíte sbíráním dřeva, kamenů, jídla a dalších základních surovin.
Brzy si vyrobíte první nástroje, postavíte pracovní stůl a začnete řešit vlastní přístřešek. A právě tady se pomalu rozjíždí koloběh, na kterém je celý Valheim postavený. Prozkoumáváte okolí, získáváte nové materiály, vyrábíte lepší vybavení, rozšiřujete základnu a následně se vydáváte zase o něco dál. Každý nový materiál může znamenat nový recept a každý nový recept zase možnost dostat se o kus dál. Hra přitom nepotřebuje klasický seznam úkolů, který by vám neustále říkal, co máte dělat. Směr si z velké části určujete sami a právě svoboda patří mezi její největší přednosti.
Valheim navíc dokáže velmi dobře vytvořit pocit skutečného dobrodružství. Jednu chvíli poklidně kácíte stromy vedle svého domu a o chvíli později se můžete nacházet daleko od bezpečí, s minimem jídla a nepřáteli v patách. Právě kontrast mezi bezpečím vašeho domova a nebezpečím okolního světa vytváří spoustu situací, které si dokážete zapamatovat mnohem lépe než předem připravenou misi. A přesně v těchto chvílích začíná být jasné, proč Valheim dokázal hráče držet celé stovky hodin.
ValheimZdroj: Iron Gate
Postavit dům je jen začátek
Stavění je jednou z nejdůležitějších součástí celé hry a začíná velmi nenápadně. Nejdříve chcete pouze střechu nad hlavou, postel a místo, kde si můžete vyrobit lepší vybavení. Jenže jednoduchá dřevěná bouda se může postupně změnit v mnohem propracovanější základnu. Jednotlivé stavební díly do sebe zapadají a hra zároveň pracuje s podporou konstrukcí, takže při větších projektech už nestačí pouze bezmyšlenkovitě skládat jednu stěnu na druhou. Postupné rozšiřování vlastního domova je překvapivě návykové a návrat z nebezpečné výpravy do bezpečné základny má díky tomu úplně jinou váhu.
S budováním jde ruku v ruce crafting. Nové oblasti přinášejí nové suroviny a s nimi další možnosti výroby zbraní, zbroje, nástrojů, jídla i vybavení základny. Valheim díky tomu velmi dobře pracuje s pocitem postupného růstu. Na začátku jste prakticky bezbranný člověk pobíhající po louce, zatímco po desítkách hodin máte propracovanou základnu, kvalitní vybavení a možnosti, o kterých se vám na začátku ani nesnilo. Hra vás neodměňuje zkušenostními body za dokončení úkolu, ale hlavně tím, že vám postupně dovoluje zvládnout věci, které byly ještě před několika hodinami prakticky nemožné.
Velkou roli přitom hraje také jídlo. Nejde o klasický survival, kde byste museli každých pár minut kontrolovat hlad a bez jídla následně zemřeli. Jednotlivé pokrmy místo toho výrazně ovlivňují maximální zdraví a výdrž vaší postavy. Z obyčejných bobulí a masa se postupně dostáváte ke kvalitnějším receptům a příprava na větší výpravu tak nezačíná u meče, ale klidně už v kuchyni. Dobré jídlo dokáže být stejně důležité jako kvalitní zbroj, což je jednoduchý systém, který skvěle zapadá do celého koloběhu získávání surovin a dalšího postupu.
Každý nový biom znamená další výzvu
Svět Valheimu je rozdělený do několika biomů a každý představuje další stupeň vašeho dobrodružství. Relativně bezpečné Louky slouží jako místo, kde pochopíte základní pravidla hry, jenže postupně se dostáváte do mnohem nepříjemnějších oblastí. Černý les, bažiny, hory a další prostředí přinášejí vlastní nepřátele, materiály i překážky. Vstup do nového biomu dokáže být skutečně nepříjemným vystřízlivěním, protože protivník, kterého jste před chvílí bez problémů likvidovali, může být najednou nahrazen monstrem schopným poslat vás během několika sekund zpátky do postele.
Smrt navíc dokáže bolet. Po probuzení na posledním místě odpočinku totiž musíte své vybavení získat zpátky z místa, kde jste zemřeli. A jestli jste se předtím vydali hluboko do nebezpečného území, může následovat nepříjemná záchranná výprava za vlastními věcmi. Valheim vás tím učí plánovat dopředu. Postavit si další útočiště, připravit dostatek jídla a nerozběhnout se bezmyšlenkovitě do oblasti, na kterou ještě nejste připraveni, může znamenat rozdíl mezi úspěšnou expedicí a dlouhým večerem stráveným snahou získat vlastní výbavu zpátky.
Jednotlivé části světa jsou zároveň spojené s bossy, kteří představují zásadní milníky vašeho postupu. Nestačí ale pouze objevit jejich lokaci a rozběhnout se proti nim s první zbraní, kterou máte po ruce. Valheim stojí především na přípravě. Lepší vybavení, kvalitní jídlo a znalost protivníka jsou často důležitější než samotná schopnost máchat mečem. Díky tomu porážka velkého nepřítele skutečně působí jako završení určité části vaší cesty a otevření dveří k další.
S kamarádem mě Valheim bavil ještě víc
Valheim můžete bez problémů hrát sami, ale podle mě jeho největší kouzlo vynikne ve chvíli, kdy se do světa vydáte s někým dalším. Část svého hraní jsem strávil společně s kamarádem a právě tehdy mě hra bavila asi nejvíc. Společně jsme stavěli různé budovy, vylepšovali naši základnu, sháněli potřebné materiály a postupně zkoušeli, co všechno nám stavební systém dovolí. Z obyčejného přístřešku se tak postupně stávalo místo, ke kterému jsme měli vztah hlavně proto, že jsme si ho vytvořili úplně sami.
Stejně zábavné byly naše společné výpravy do světa. Vyráželi jsme na různé cesty za novými surovinami a místy a nikdy jsme úplně nevěděli, co nás cestou potká. I obyčejná výprava se může během chvíle změnit v nečekaný boj o přežití nebo skončit úplně někde jinde, než jste původně plánovali. Právě tyhle spontánní momenty mě na Valheimu bavily nejvíc, protože hra vám nepředkládá přesně nalinkované dobrodružství, ale nechává vás vytvářet si vlastní.
A právě při hraní s kamarádem jsem konečně pochopil, proč mě ostatní tolik let přesvědčovali, abych si Valheim zahrál. Společné stavění, objevování světa a vyrážení na nové výpravy je jednoduše strašně zábavné a multiplayer podle mě posouvá celý zážitek ještě o úroveň výš. Valheim dokáže z úplně obyčejného večera s kamarádem vytvořit několik vlastních příběhů, na které pak budete vzpomínat.
Jednoduchý vzhled, výborná atmosféra
Po vizuální stránce Valheim na první pohled rozhodně nepůsobí jako hra, která by chtěla ukazovat technologické možnosti PlayStationu 5. Postavy, objekty i prostředí využívají jednoduchou stylizaci a zejména textury mohou působit záměrně hrubě. Jakmile se ale všechny prvky spojí dohromady, hra dokáže vytvořit překvapivě krásné scenérie. Východ slunce nad loukou, bouře na moři nebo mlha mezi stromy dokážou vypadat fantasticky právě díky práci se světlem a atmosférou.
Ještě důležitější je zvuková stránka. Hudba není přehnaně agresivní a dokáže skvěle doplnit klidné chvíle strávené stavěním nebo průzkumem. Jakmile se ale vydáte do nebezpečnější oblasti, dokáže atmosféra velmi rychle zhoustnout. Zvuky okolních tvorů jsou často prvním varováním, že se někde poblíž nachází problém, a cesta lesem během noci může díky tomu působit úplně jinak než stejná trasa za denního světla.
Valheim díky tomu ukazuje, že technicky jednoduchá grafika nemusí znamenat vizuálně nezajímavou hru. Místo honby za fotorealismem má vlastní identitu, kterou poznáte během několika sekund, a severská stylizace k celému dobrodružství perfektně sedí.
Je Valheim na PlayStation 5 worth it?
Na Valheim jsem čekal opravdu dlouho. Roky jsem poslouchal kamarády, kteří mi říkali, jak je skvělý, a zároveň jsem věděl, že kvůli tomu, že nehraju na PC, se k němu pravděpodobně jen tak nedostanu. Příchod na PlayStation 5 mi konečně umožnil zjistit, proč kolem něj bylo tolik nadšení, a po odehrání můžu říct, že mu naprosto rozumím. Valheim skvěle propojuje průzkum, crafting, budování, souboje a postupné zdolávání stále nebezpečnějšího světa. Největší síla ale neleží v žádné jednotlivé mechanice. Je v tom, jak přirozeně se všechny tyhle systémy spojují a vytvářejí vlastní příběhy. Jednou několik hodin stavíte dům, podruhé vyrážíte s kamarádem na nebezpečnou výpravu a jindy jen řešíte katastrofu, kterou jste si způsobili úplně sami. Ne všechno je dokonalé a některé části dokážou být zdlouhavější nebo frustrující, ale tyto nedostatky mi výsledný zážitek příliš nekazily. Valheim je především hra o dobrodružstvích, která si vytváříte sami, a právě proto dokáže být tak návyková. Na PlayStationu 5 jsem se konečně dočkal možnosti zjistit, proč mě do něj kamarádi tolik let tahali, a rozhodně jsem nebyl zklamaný. Valheim si ode mě odnáší 9/10.
Partnerem Novinek je festival Future Gate