Z mlhy do koridorů. Recenze hry Silent Hill: Townfall
q1aq9p_s1qmZdroj: Silent Hill: Townfall
Ladislav Novák
6. října 20266:30
Silent Hill se vrací do mlhy, tentokrát z první osoby a na skotský venkov. Jak si vedl Townfall od Screen Burn?
Takže mlha je zpátky, rádio zase šumí a z temnoty lezou ta nejděsivější monstra, která si jen dokážeš představit. Silent Hill se po relativně krátké době hlásí o slovo a zase nám vesele hrozí, že si z nás zítra udělá snídani. Přesunuli jsme se o kus dál, ale není důvod k obavám, i tady je to pořádné peklíčko, kam bys v reálném životě nevlezl ani za všechny prachy světa. Ve hře tam ale pochopitelně běžíš rovnou hlavou napřed, protože proč ne. Takže si vezmi baterku, nervy ze železa a hlavně se nelekej, až se něco vynoří z mlhy. Spoiler: vynoří.
Další do party
Silent Hill se přitom ještě před pár lety tvářil jako mrtvá značka. Po zrušeném P.T. od Kojimy a del Tora to vypadalo, že Konami sérii nechalo v mlze natrvalo a my se můžeme tak akorát vracet ke starým dílům a vzdychat. Jenže pak přišel rok 2022, comeback a najednou to jelo jedna rána za druhou. Remake Silent Hill 2 od Bloober Team v roce 2024 překvapil i skeptiky a prodával se jako blázen.
Silent Hill: TownfallZdroj: Silent Hill: Townfall
O rok později dorazilo Silent Hill f, které nás poslalo do Japonska a ukázalo, že série zvládne vyrazit i mimo město, podle kterého se jmenuje. A když to fungovalo dvakrát, Konami si řeklo, proč ne potřetí. Townfall je tak další díl v řadě, tentokrát od Screen Burn, tedy od tvůrců Observation, a rovnou z první osoby, což je pro sérii novinka. Co to udělá s naším zdravým rozumem?
Hraješ za sympaťáka Simona Ordella, který se probudí v mlhou zalitém skotském přístavním městečku St. Amelia v roce 1996 a fakt netuší, jak se tam dostal. V ruce má infuzní vak, na zápěstí nemocniční pásku se svým jménem a v hlavě pěkně prázdno. Město vypadá opuštěně, ale klid tam rozhodně nepanuje. Simon se sem má vrátit, aby "napravil věci", a postupně zjišťuje, že minulost, která měla zůstat pod hladinou, má jiný názor. Ale neboj, nezůstaneš jen u Simona, během celého příběhu si totiž zakusíš utrpení vícero postav. Ve výsledku tak dochází k variabilnější hratelnosti, ale tento prvek především pomáhá vykreslovat příběh z vícero perspektiv.
Stealth v hlavní roli
Největší otázka byla, jak bude fungovat přechod do first person perspektivy. Upřímně, před hraním jsem z toho měl celkem strach, protože Silent Hill byl vždycky o kameře, která tě sleduje zezadu a občas schválně ukáže úplně nejhorší možný úhel, aby tě vyděsila ještě víc. Ukázalo se ale, že to sedí. Ostatně když to funguje u Resident Evil, proč by to nefungovalo tady. Díky pohledu přímo z očí hlavního hrdiny je všechno intenzivnější a do hry se dostaneš mnohem líp. Mlha, tma a šum už nejsou něco, na co koukáš, ale něco, v čem fakt stojíš.
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Silent Hill: Townfall
Pokud čekáš akčňák, rovnou na to zapomeň. Townfall je pomalá jízda plná puzzlů, pátrání a vyšetřování. Čteš deníky, sbíráš dopisy a postupně si z toho skládáš, co se v St. Amelia vlastně stalo, takže si občas připadáš jako detektiv z true crime podcastu. A hlavní roli v tom všem hraje CRTV, malý televizor, který Simon pořád nosí s sebou a který je klíčovým prvkem celé hratelnosti.
Pokud čekáš akčňák, rovnou na to zapomeň
Ladíš na něm nestabilní signály, ty ti dávají stopy k příběhu a pomáhají ti přijít na to, co se kolem tebe děje a kde číhá nebezpečí. Je to takové rádio z klasických dílů, jen s obrazem, a hra na něm stojí mnohem víc, než by se na první pohled zdálo. Je to rozhodně nejzajímavější nápad celého Townfallu. Kéž by se to stejné dalo říct i o klasické papírové mapě, kterou si hlavní postavy neustále tahají v kapse. Mapa je stejně tak nepoužitelná, jako vždy a připrav se tak na občasné bloudění tam a zase zpátky.
Mlha, která se dá krájet
Tím nejcennějším je ale perfektně zachycená silenthillovská atmosféra, kvůli které se u Townfallu vyplatí vydržet. Mlha se válí po opuštěném přístavu, všude je ticho, ze kterého se ti zvedají chlupy na rukou, a ty víš, že se něco chystá, jenom nevíš co ani kdy. Chladné, vlhké a odlehlé skotské pobřeží k tomu sedí skvěle a St. Amelia působí jako městečko, ze kterého se nedá utéct, i kdybys chtěl.
Silent Hill: TownfallZdroj: Silent Hill: Townfall
K tomu si připočti šum a praskání CRTV, a máš děsivě přesný recept na pocit osamělosti. Hra tě nestraší křikem do ucha, ale pomalu a systematicky tě dusí. A přesně tohle jsem na Silent Hillu vždycky miloval: ten pocit, že tě víc děsí to, co nevidíš, než to, co se na tebe vyřítí.
Vítr v kapse
Je třeba mít na paměti, že jde o true survival horor, žádná legrace. Zásob je neskutečně málo, takže prolézáš každý kout mapy a šetříš, šetříš a ještě jednou šetříš. Většinou se vyplatí nepřátele prostě obejít a proklouznout kolem, protože každá kulka se počítá. Hra ti dává i trochu managementu věcí a kombinování předmětů a inventář je naštěstí neomezený. Z toho skotského městečka si tak odneseš hodně intenzivní pocity a možná i zablácené trenýrky.
Silent Hill: TownfallZdroj: Silent Hill: Townfall
Jenže tohle hodně slow dusivé tempo má svou cenu. Občas je to tak pomalé a nedynamické, že to utahá i vola. A druhá půlka to ještě zhoršuje. Později navštívíš víc lokací, ale level design už rozhodně není tak atraktivní. Opustíš krásně zpracované městečko s typickou silenthillovskou atmosférou a skončíš v nudných, bezvýrazných koridorech.
Opustíš krásně zpracované městečko s typickou silenthillovskou atmosférou a skončíš v nudných, bezvýrazných koridorech
V tu chvíli z toho cítíš tak trochu laciný indie nádech a hra už nepůsobí jako prémiovka, na kterou jsme se těšili. Škoda, ale místy mi to připomnělo pětieurové simulátory chození ze Steamu, což u Silent Hillu fakt nechceš.
Indie nebo AAA?
To samé platí i o grafice. První část ve městě je v pohodě, všechno tu zachraňuje mlžné prostředí a hutná atmosféra. Postupem času ale všechno začne blednout a chybí jakýkoli výraznější nápad. Od Silent Hillu jsem čekal prémiové zpracování, ne produkt převlečený do AAA kabátu. Recenzoval jsem verzi pro PS5 a na zadek mě to zrovna neposadilo.
Navíc ani po technické stránce není všechno bez problémů. Připrav se na občasná prapodivná zpomalení a mikrozáseky, které do dnešní generace konzolí fakt nepatří.
Z prvotního ohromení se tak pomalu vyklube pocit, že hra ztrácí dech. Není to vyloženě pád do průseru, ale po slibném začátku bych čekal gradaci, nebo aspoň udržení stejné úrovně. Místo toho se Townfall po první půlce spíš odpotácí k cíli.
Naštěstí alespoň za doprovodu opravdu vydařeného soundtracku. Ten je místy tak stresující, že si ho určitě nikdy jen tak nepustím, a vzniká z toho zajímavý kontrast: něco je tak skvělé a intenzivní, že si to vlastně ani nechceš znovu připomínat.
Je Silent Hill: Townfall worth it?
Townfall má perfektní náběh a je to jeden z nejsilenthillovatějších Silent Hillů poslední doby, jenže nedokáže udržet stejnou laťku po celou dobu. Milovníky akčněji laděných her bude utahané tempo a důraz na puzzly postupně likvidovat, stejně jako lineární koridory ve druhé polovině. Celkově ale nabízí skvělou znepokojivou atmosféru, výtečný soundtrack a depresivní příběh, který ke značce prostě patří. Zhruba 14 hodin jsem se většinou bavil, i když od poloviny jsem stále častěji vyhlížel konec. Byl to příjemně nepříjemný zážitek, ale asi jsem čekal trochu víc. I tak by neměl uniknout žádnému hororovému nadšenci. Pořád je to Silent Hill.