Supermassive Games se po sérii The Dark Pictures Anthology vydává do hlubokého vesmíru. Directive 8020 kombinuje sci-fi horor, rozhodování s následky a paranoidní atmosféru, kde nikdo nemusí být tím, za koho se vydává. Výsledkem je jedna z nejambicióznějších her studia, která však není bez chyb.
Co bereme
Napínavý sci-fi příběh
Silná atmosféra
Povedená grafika
Lepší pohyb postav
Zajímavé zvraty a volby
To si nechte
Opakující se stealth pasáže
Nevyváženě zpracované postavy
Málo výrazných lekaček
Slabší umělá inteligence nepřátel
7 /10
Příběh plný tajemství a nečekaných zvratů
Directive 8020 nás zavádí na palubu vesmírné lodi Cassiopeia. Posádka se vydává na misi, která má zachránit lidstvo, ale velmi brzy se vše začne komplikovat. Supermassive tentokrát neztrácí čas dlouhým představováním postav a rychle vás vtáhne do děje.
Příběh patří k nejsilnějším stránkám celé hry. Nabízí několik překvapivých zvratů, zajímavá odhalení a neustálý pocit nejistoty. Často jsem po jednotlivých kapitolách přemýšlel nad tím, co se vlastně děje a jak celý příběh dopadne. Některé motivy by si sice zasloužily větší prostor a hra neodpoví na všechny otázky tak důkladně, jak by mohla, přesto mě scénář dokázal držet v napětí až do samotného konce.
Directive 8020Zdroj: Supermassive Games
Lepší postavy než v předchozích hrách
Potěšilo mě také obsazení. Postavy působí uvěřitelněji než v některých předchozích hrách studia a nenajdete zde tolik otravných stereotypů. Každý člen posádky má vlastní osobnost a motivace, díky čemuž mi na jejich osudu záleželo více než obvykle.
Na druhou stranu není rozdělení prostoru mezi jednotlivé postavy úplně vyvážené. Někteří členové posádky dostanou výrazně více prostoru než jiní, což je škoda. Některé zajímavé charaktery tak nestihnou naplno rozvinout svůj potenciál. Občas navíc narazíte na dialogy, které působí trochu nepřirozeně, a dabing není stoprocentně přesvědčivý ve všech scénách.
Directive 8020Zdroj: Supermassive Games
Hratelnost se posouvá kupředu
Největší změnou oproti starším titulům Supermassive Games je samotné ovládání. Postavy se pohybují mnohem přirozeněji, můžete lépe běhat a celkově je průzkum prostředí výrazně příjemnější.
Novinkou jsou také stealth sekvence, ve kterých se skrýváte před nepřáteli. Zpočátku působí zajímavě a přinášejí do hry nový druh napětí. Bohužel se postupem času začnou opakovat až příliš často. Umělá inteligence protivníků navíc nepůsobí vždy přesvědčivě a některé situace lze obejít až překvapivě snadno. Je vidět, že jde o systém s potenciálem, ale potřeboval by ještě více času na doladění.
Pozitivně hodnotím možnost vracet se ke klíčovým rozhodnutím a prozkoumávat různé větve příběhu. Fanoušci alternativních konců a různých osudů postav si zde přijdou na své.
Directive 8020Zdroj: Supermassive Games
Atmosféra funguje, ale chybí velké hororové momenty
Directive 8020 vytváří skvělou sci-fi atmosféru. Temné chodby vesmírné lodi, neustálý pocit ohrožení a nejistota ohledně toho, komu lze věřit, fungují výborně. Hra je spíše napínavá než vyloženě děsivá.
Právě zde ale vidím jednu z největších slabin. Chyběly mi výraznější hororové momenty, které by dokázaly hráče skutečně šokovat. Napětí je přítomné téměř neustále, ale jen zřídka přeroste v okamžiky, na které budete ještě dlouho vzpomínat.
Directive 8020Zdroj: Supermassive Games
Audiovizuální zpracování
Po technické stránce jde o jednu z nejlépe vypadajících her od Supermassive Games. Modely postav jsou detailní, animace obličeje se oproti předchozím dílům zlepšily a prostředí vesmírné lodi působí velmi věrohodně. Na PS5 vypadá hra skvěle a atmosféře výrazně pomáhá také kvalitní ozvučení.
Hudební doprovod není nijak přehnaně výrazný, ale přesně ví, kdy má ustoupit do pozadí a kdy naopak zvýšit napětí. Díky tomu dobře podporuje paranoidní atmosféru celého dobrodružství a pomáhá budovat pocit neustálého nebezpečí.
Je Directive 8020 worth it?
Ano, ale s určitými výhradami. Directive 8020 je solidní sci-fi horor, který těží především z napínavého příběhu, povedené atmosféry a několika zajímavých nápadů. Supermassive Games se snaží sérii posunout kupředu lepším ovládáním a novými herními mechanikami, ne všechny změny však fungují tak dobře, jak by měly. Opakující se stealth pasáže, nevyváženě zpracované postavy a nedostatek skutečně nezapomenutelných hororových momentů brání tomu, aby hra dosáhla kvalit svých nejlepších předchůdců. Přesto jde o příjemný interaktivní horor, který dokáže zabavit na několik večerů a fanoušky podobných příběhových her rozhodně nezklame.