Proč robli KCDčko? Game Awards už nejsou o ocenění toho nejlepšího. A to málo ocenění kazí netransparentost
Monty Python and the Holy GrailZdroj: Python (Monty) Pictures
Martin Havel
23. prosince 202518:45
Letošní The Game Awards přinesly obrovskou řadu otázek a pochybností. Nespokojenost zdaleka nepramení jenom od fanoušků KCDčka. Co stojí za tím, že TGA jsou v mnoha ohledech tak questionable a ztrácí svůj původní význam?
Ještě než si sedneme k vánoční tabuli s absolutním vánočním klidem, vrátíme se k The Game Awards. Ty podle fanoušků každý rok někoho snubnou, někdo odchází s pocitem, že je robbed a kromě nadšení tak budí tahle světově proslulá akce i spoustu zklamání. Letos to zklamání mimo jiné zasáhlo nás Čechy, ale taky obecně fanoušky gamingu, kteří ve víc jak půlce případů v průzkumu označili The Game Awards 2025 za zklamání. A to rozhodně není dílo náhody. V tomhle článku tak nepojedeme zdaleka jenom další rant o tom, že KCDčko mělo získat sošku (i když do toho samozřejmě taky repjneme). A pro pořádek bych ještě dodal, že nejsem fanoušek KCD, takže se na věc snažím dívat fakt otevřeně.
Mrkneme na mnohem víc ohledně toho, jak TGA samo pod svojí věrohodností řeže větev a proč to organizátorům vůbec nevadí. A neboj... vzhledem k tomu, jak dlouhý tenhle yapping je, na konci každé části najdeš TLDR pro ty, jejichž attention span sotva stačil na dočtení tohoto odstavce.
TGAZdroj: Poggers
Raketový vzestup sledovanosti s pachutí hořkosti
The Game Awards jsou pro řadu lidí dneska už naprosto nepopiratelná modla herních ocenění. Jejich počátek přitom není tak daleko v minulosti. První ročník jsme mohli sledovat v roce 2014 a s podobou, kterou má udílení cen dnes, to mělo společné snad jen to, že se tam objevil Hideo Kojima. Protože to byl startovní ročník a jako takový se ještě snažil držet své základní myšlenky. Respektive toho, co by jí mělo být. Udílení cen a ocenění těch, kteří v uplynulém roce v herním průmyslu dosáhli něčeho výjimečného.
Čas šel s The Game Awards a po třech letech, kdy se show pohybovala řádově na dost podobných číslech s mírným růstem přišel zlom. Ročník 2017 konečně dostal The Game Awards přes deset milionů diváků, což bylo víc než součet prvních tří ročníků dohromady. Na úspěšný ročník 2017 potom navázal souboj God of War a Red Dead Redemption 2, který se stal ideální chvílí, kdy mohly ceny už tehdy označované za "herní Oscary" skutečně vybouchnout v globální záležitost. Obě hry měly obří fanbase a obě hry chtěly hlavní sošku. Se sledovaností 26 milionů diváků bylo jasné, že tohle je přesně ten růst, na který Geoff Keighley čekal a co víc, svět mu v blízké budoucnosti měl začít hrát do karet.
O rok později se totiž začal šířit covid a E3 to z hlediska fyzických veletrhů (tehdy ještě nevědoma si toho, že je to definitivní) prostě zabalila. Keighley tak měl optimální příležitost udělat z TGA svátek gamingu, který nebude jenom o oceňování ostatních, ale taky o budoucnosti. Který ti nasype tunu trailerů, novinek a detailních pohledů na nové hry. A přesně tady se postupně vytrácí snaha ocenit to, co v průmyslu vzniklo a přichází hoňka nad tím, co se chystá. Téhle zodpovědnosti se TGA ujaly spolu s Gamescomem (respektive ONL) a Summer Game Festem, ale ačkoliv další dva jmenovaní mají tohle jako svůj prioritní účel, The Game Awards dnes již spíš parazitující na oceněných, si právě kombinací s oceněními dokázaly na poli večerních předváděček vydobýt výsostnou pozici.
TrailersZdroj: Poggers
Aktuálně se už sledovanost show pohybuje na víc než 170 milionech divácích, což je jen tak mimochodem skoro desetkrát víc než Oscary. Takže F*ck Oscars. Od teď jsou Academy Awards filmovými The Game Awards.
Wrap it up
Dokonale tento vývoj podtrhují momenty jako rok 2022, kdy Christopher Judge předvedl rekordně dlouhý acceptance speech a při děkování za cenu pro nejlepšího herce řečnil asi osm minut (což by letos jenom tak BTW zabralo PŮLKU veškerého udělování cen, které činilo cca 17 minut). Judgův zápis, který se dostal i do Guinnessovky, změnil historii TGA. Další rok už během děkování dostávali ocenění upozornění "please wrap it up", které je popohánělo poté, co mluvili minutu.
Jasně... když budeš mluvit dýl než je očekávané, krátíš tím čas pro ostatní (ostatně tohle se řešilo taky na Českých lvech). To by dávalo větší smysl, kdyby TGA mělo pevně daný čas vysílání podobně jako televizní pořady. Tady začínáme, tady končíme a pak jede další pořad. Narvěte to do tohoto časového okna. Jenže TGA může běžet jak dlouho chce. Vysílá se na YouTube, Twitch a Amazon Prime. A ačkoliv harmonogram je důležitý, rozhodně ho nezničí, když pár vývojářů, kteří možná dosáhli největšího úspěchu svého života, prožvaní pár minut.
Tak proč je tak důležité, aby ti o kterých má celý večer být, ve finále dostali tak málo prostoru? Obviously... money. Protože z The Game Awards se každý rok víc a víc stává ten event, který se sleduje hlavně kvůli trailerům. Udílení cen z čím dál víc kategorií se ani nedělá na stagi, prostě se jenom tak mimochodem oznámí vítěz ve speedrunerském souboji o to, kdo tam líp nasype vítěze v kadenci Eminemova Rap God. Jsou to bohužel propojené nádoby a negativní důsledek toho, že sledovanost eventu šla z jednotek milionů do vyšších řádů.
Geoff
Divák totiž potřebuje trailery, aby neupadla pozornost (protože ocenění a jejich děkovačky obviously skoro nikoho bohužel na téhle akci, která má být právě o nich, nezajímají... a když už, tak jenom jména, ne to, co mají na srdci) a aby příští rok minuta traileru na TGA mohla být zase o něco dražší. Letos se údajně za tři minuty platil asi milion dolarů, jenom tak pro představu.
TLDR verze
The Game Awards začaly jako večer, který oceňoval to nejlepší z herního průmyslu
Nízká sledovanost
Ocenění dostávali prostor ve většině kategorií a mohli poděkovat na pódiu
S růstem sledovanosti dostávaly víc prostoru trailery a méně ocenění
Více trailerů a informací o budoucnosti
Začal se ubírat prostor oceněným
Jedním z bodů zlomu byl Christopher Judge děkující 8 minut (což je dle Guinnesovky světový rekord)
V roce 2025 se ceny z celého přenosu udílely pouze 17 minut
Došli jsme do bodu, kdy se na pódium dostanou jenom ty největší kategorie
Méně žvanění = lepší udržení pozornosti diváků
Více pozornosti diváků = lepší sledovanost
Lepší sledovanost = víc peněz za prostor pro trailery
K růstu TGA a změně jejich účelu přispěl mimo jiné konec E3
Hledal se nástupce, který velkolepě představí největší novinky z gamingu
Místo přímého nástupce se pozornost rozprostřela mezi Summer Game Fest, Gamescom a The Game Awards. TGA jsou ale sledovaností jednoznačně nejlepší
Kdo a jak vlastně o TGA rozhoduje
Jak TGA fungují? Začneme tím, že se vytvoří nominace. Redakce světových médií a specialisté v určitých kategoriích rozhodnout o tom, kdo se dostane do užší nominace tím, že vytvoří seznamy těch, kteří jsou ocenění hodni. Potom, co seznam vytvoří, není v něm žádné pořadí. Prostě jenom jména a ta která se objevují nejčastěji, dostanou se do nominací.
Z nominovaných potom vybírají nejen členové poroty z médií, ale taky hráči, jejichž hlas má 10% váhu. Už tady ale nastává problém. Sami pořadatelé totiž nedefinují, jak následně hlasování funguje. Jestli má vliv jenom to, kdo získá nejvíce hlasů, nebo pomyslné body získají v daných kategoriích třeba i ti, kteří skončí na druhém místě. Můžeme jenom odvozovat, že je to stejně jako u veřejnosti - tedy se vybírá pouze jeden vítěz. Tenhle systém ale nahrává tomu, že hra, která bude budit vyhraněnější názory může uspět před titulem, nad kterým bude panovat konsenzus, ale který skončí u části redakcí první a u zbytku druhý.
Kategorie jsou navíc definované velmi vágně a jak se obzvlášť letos ukázalo, chceme-li mít skutečně co nejrelevantnější The Game Awards, musí se tohle změnit. Jedna věta totiž jenom těžko dokáže vystihnout, jakou "nejlepší" hru se vlastně snažíme ocenit. Každý to může vnímat jinak a to je problém, který zdaleka není jediným nedostatkem.
WorthlessZdroj: imgflip
TGA totiž oficiálně celkově moc věcí o svém hlasování nesdělují. Jasně... víme, jaký je poměr mezi hlasem veřejnosti a hlasem novinářů. Ale jak novináři volí a je jejich volba vůbec standardizovaná? Volí všechny redakce stejně nastavenou metodikou, nebo se v jedné redakci vybere člověk, který se o to postará a jiné redakce třeba hlasují mezi svými členy? A zajišťuje TGA nějak to, aby novináři v daných kategoriích měli vůbec povědomí o všech hrách? Tohle jsou informace, které organizátoři nezveřejňují a je poměrně velká pravděpodobnost, že odpověď je jednoduchá. Každá redakce rozhoduje jinak a to tak, jak uzná za vhodné a žádné kontrole ani jednotné metodice pravděpodobně nepodléhá. Pokud by totiž tyhle metriky nastavené byly, velmi pravděpodobně by se tím TGA pochlubily.
Přitom nedávno tenhle požadavek oznámili Oscaři, kde mohou v kategoriích hlasovat nově jenom ti, kdo viděli všechny nominované a svět si říkal "WTF, to do teď nebyl požadavek?", ale u The Game Awards se nad tím nikdo nepozastaví. Obviously... v herním průmyslu je ještě náročnější něco takového zvládnout, ale sakra... jsou to nejprestižnější redakce světa herního průmyslu a pop kultury. Mít v redakci aspoň někoho, kdo bude mít odehrané nominované tituly (ne nutně jeden člověk všechny) by mělo být naprosté minimum. Přitom by stačilo mít tool na který se napojí redakční účty + účty redaktorů a z něj pak ověřit, že titul někdo z redakce dohrál.
TLDR verze
Poměr hlasu novinářů a veřejnosti je 90/10%
The Game Awads nedefinují své kategorie dost jasně
Není jasné,co má být hlavním kritériem kategorií
Není jasně definované, jaké jsou okolnosti pro zařazení do kategorie
The Game Awards oficiálně nemají žádné standardizované postupy
Nedeklarují ani žádné kontrolní mechanismy, jak zajistit dostatečné obeznámení redakcí se všemi nominovanými
Toto je problém obzvlášť u obecnějších médií bez zaměření na hry
Questionable kategorie letošního ročníku
Nejlepší RPG vs. Nejlepší hra s nálepkou RPG
To, jak funguje hlasování dost úzce souvisí taky s tím, jaké byly konečné výsledky. A samozřejmě nás to nejvíc pálí v kategorii, která byla málokterému našinci lhostejná. Expedition 33 bylo fenomén. Hra s obrovskou základnou, kterou si "povinně" musel zahrát prakticky každý. A ve chvíli, kdy redakce rozhodují společně, jen těžko může hra jako KCD v rámci kolektivu přebít titul, který je výrazně přístupnější a který mnohem rychleji, snáze a přímočařeji ukazuje své přednosti.
Blame the FrenchZdroj: X
KCD přineslo obrovské množství propracovaných možností. Dialogy s reálnými dopady, otevřenost a možnost dělat prakticky co tě napadne i nutnost se o svoji postavu starat. Naproti tomu E33 se o RPG prvky fakt jenom letmo otřela. Ve hře tvoříš různé buildy a měníš zbraně. That's it. Dialogy jsou jenom do počtu a ve hře vlastně určuješ naprosté minimum toho, co bude s ostatními postavami.
Jenže definice kategorie je extrémně zjednodušená a říká, že má jít od "nejlepší hru designovanou s bohatými možnostmi úprav hratelných postav" (jestli tohle splňují 3 atributy na zbrani + strom dovedností, může být RPG fakt všechno). Ve finále tak zvítězilo to, že Expedition 33 je prostě a jednoduše působivější hra. V kategorii RPG by mělo jít především o tom, která hra se nejlépe zhostila žánrových prvků, ale tady to bohužel neplatilo. Místo toho se určovala "nejlepší hra", která splňuje aspoň okrajově zařazení do kategorie RPG a já se nedivím Tobimu (ani komukoliv z Warhorse), který byl mírně řečeno rozhořčen.
Kde jsou hranice indie?
Tady jsou hranice IndieZdroj: IndiaFolks
Další kategorie, která způsobila kontroverze, bylo ocenění za nejlepší indie hru roku. Společný jmenovatel tu je Expedition 33 a nedostatečně definovaná kategorie. Pod nálepku indie se totiž dá skrýt leccos a do této krabičky se nějakým způsobem podařilo vměstnat i Expedition 33. The Game Awards kategorii Indie her definuje jako kategorii her, které "jsou vytvořené mimo klasický vydavatelský systém". Tento systém ale už nijak organizátoři nedefinují. A je tak extrémně těžké říct, za jakých okolností vlastně hra podmínku splňuje. Obzvlášť ve chvíli, kdy nominace opět určují různé entity a tedy každý může vidět splnění těchto podmínek jinak.
U Expedition 33 je zařazení do této kategorie sporné z několika důvodů. Za vývojáři totiž stál významný vydavatel Kepler Interactive. To je ve světě herního průmyslu poměrně významná existence, která má za sebou tuto roli u her jako Rematch, SIFU, Cat Quest III nebo Scorn. Jak je tedy možné, že hry pod Keplerem jsou pro indie kategorii v pořádku? Zjednodušeně řečeno, protože mají tvůrčí svobodu a studia si ponechávají práva na svoji značku. Expedition tedy tuto definici splňuje a je naprosto v pořádku, že v ní získala cenu.
Ale pokud se podíváme na indie kategorii tak, že v ní může být kdokoliv nehledě na rozpočet, to odkud peníze pochází a stačí být mimo "tradiční vydavatelský systém", dodal bych, že tuhle definici splňovalo i Baldur's Gate 3, hra roku s odhadovaným rozpočtem kolem sto milionů dolarů. Ale v nominaci za rok 2023 se neobjevila i přesto, že byla vlastně víc indie... protože byla self-published. Spekulovat se tu dá snad jenom o tom, že tu byl jiný držitel značky, nicméně sami vývojáři tvrdí, že do vývoje nezasahoval a umožnil kreativní svobodu. Takže... kde kreslíme čáru, co indie je a co už ne? Prostě tam, kde nám to zrovna řekne gut feeling.
Co už je ale otázka na delší diskusi je, jestli je aktuálně nastavená definice v tomto ohledu dostačující a není přesně tento vydavatelský model "jsme vydavatel, ale studia se kterými pracujeme jsou nezávislá" něčím, co vlastně obchází možná až příliš laxně nastavená pravidla nemyslící na podobné hraniční případy. Díky tomu se do kategorie vejde hra, která vznikala s externím budgetem, který je v porovnání s běžnou indie produkcí vyšší a dělal kolem deseti milionů dolarů z různých zdrojů - Epic Games, francouzská vláda a Kepler. Vážně si hra, která musí splnit podmínky pro národní granty, zachovává kreativní volnost? Určitě může, ale jak ověříte, že vývojáři nemuseli nikde couvnout, aby grant dostali?
Hot take: Hledáme nejlepší hudbu, nebo největší bangery?
Já vím, já vím. Proč číst názor člověka, co zpochybňuje výhru E33 v oblasti soundtracků? Zbláznil jsem se? Nech mě to krátce vysvětlit.
Rozhodně tady nebudu tvrdit, že E33 si sošku nezaslouží. Z mého pohledu ale byli adepti, kteří byli prostě a jednoduše lepší. Důvod je jednoduchý. Expedition 33 má ty největší bangery. Ale je mezi největšími bangery v soundtracku opravdu rovnítko k nejlepšímu soundtracku/herní hudbě?
Zkus chvíli zapřemýšlet. Jaká je úloha soundtracku ve hře? Má v ní budovat atmosféru. Dělat výrazné momenty nezapomenutelnými. V ideálním případě by měl hrou plynout tak, že ho vlastně vůbec nebudeš vnímat jako separátní složku. Bude to prostě součást toho zážitku. A to pro mě soundtrack E33 nedělá hned z několika důvodů.
Sountrack Expedice je naprosto nádherný. Jenže je to prostě spíš playlist. Zkus se zamyslet, pustit si jeho skladby a řekni mi, kolik z nich se ti spojí s konkrétním momentem hry. Kolik z nich tě donutí k tomu, aby sis vybavil, jak pobíháš nějakou konkrétní zónou ve hře, spojil si hudbu s konkrétním zážitkem, nebo místem?
Ty melancholické skladby hrají opakovaně při dojemných scénách, ty epické při každém z největších fightů. Soundtrack tu ztrácí svojí jedinečnost a budí tak ve mě dojem, že jeho vítězství je zapříčiněné spíš tím, že jeho skladby fungují jako samostatná jednotka. Můžeš si je klidně hodit do playlistu na Spotify a prostě ti tam zapadnou. To u konkurence většinou není ten případ a i když tak plní mnohem lépe funkci soundtracku, E33 to přebila tím, že se jednoduše dá poslouchat univerzálněji.
Nechápej mě špatně. Expedition 33 je parádní hra. Strávil jsem s ní během tohohle roku skoro nejvíc času ze všech titulů a extrémně si to užil. Mrzí mě ale, že strhující příběhová složka hry vytáhla její výsledky i v kategoriích, kde Expedice separátně nevyčnívala tak výrazně. Kde byla zážitkem nadprůměrným, ale v daném ohledu ne nutně nejlepším.
Co tím chci říct je, že rozhodně nechci zpochybňovat samotné vítězství E33 v téhle kategorii. Spíš demonstrovat jak nejednoznačné některé kategorie jsou. Jak těžko potom mohou samotné poroty pracovat s tím, kdo by vlastně měl sošku získat a proč by se TGA neměla přikládat přehnaná váha.
Not so much TLDR verze
Nejlepší RPG kategorie nedostatečně definuje, kdo má vyhrát
Volila se "nejlepší hra designovaná s bohatými možnostmi úprav hratelných postav"
E33 tuto definici splňuje... kind of
KCD2 nejlépe využívá žánrové prvky - tedy je nejlepším RPG, ale ne nejlepší hrou v této kategorii
Ukazuje se rozpor kvůli nedostatečně/nepřesně definované kategorii
Co je ještě indie hra?
Expedition 33 za sebou mělo velkého vydavatele i další zdroje
Kepler Interactive vydával například SIFU, Rematch, Scorn nebo Cat Quest III
Sami vývojáři hru označili jako AA titul - takové hry tradičně disponují solidním rozpočtem (jsou totiž větší a v zásadě symbolizují distancování se od minimalistických indie projektů) a do indie kategorie většinou nespadají - přesto definice AA hry nediskvalifikuje z indie kategorie
Rozpočet kolem 10milionů dolarů z externích zdrojů
Kdo určuje dostatečnou míru nezávislosti?
E33 měla kromě vydavatele Kepler Interactive i další externí zdroje financí jako Epic Games a francouzská vláda (respektive vládní organizace). Pro jejich získání je přitom potřeba splňovat jasně stanovené podmínky. Ty pro francouzské granty mohou mimo jiné zasáhnout i do obsahu hry - zachování tvůrčí nezávislosti je tedy pochybné
Podle kvalifikace, kterou se snažíme definovat vydáním mimo tradiční vydavatelský systém a vydávání her s tvůrčí nezávislostí je indie hrou například i Baldur's Gate 3 s odhadovaným budgetem kolem 100 milionů dolarů. BG3 ale nominované v roce 2023 nebylo.
Opět se tedy potvrzuje, že není definováno, jaká hra do kategorie může spadat. Její hranice stojí na pouhé "dojmologii" a tom, jestli nominující hru za indie považují nehledě na přesnější ukazatele
Co je nejlepší hudba?
Expedition 33 získalo cenu za nejlepší hudbu a to je zasloužená trofej. Přesto trochu kontroverzní.
Při hlasování v této kategorii totiž aspoň z mého pohledu převážil "největší banger" nad nejlepší hudbou s ohledem na celkové dílo - nad propojením hudby s hrou samotnou
Pro mě má soundtrack dotvářet atmosféru hry, dělat ji zapamatovatelnou a v ideálním případě dokreslovat momenty ze hry tak ikonicky, že právě ony se ti vybaví jako první, když někde tuhle hudbu uslyšíš
V Expedition 33 pro mě tuhle funkci neplní. Když hudbu z E33 slyším, nevybavím si konkrétní momenty ze hry. Je to dané tím, jak se ve hře s hudbou pracovalo - časté opakování, minimalizování její jedinečnosti a rezignace na přizpůsobení pro konkrétní moment
Proto i tuto kategorii považuju za nedostatečně definovanou
Co si z toho odnést?
Nechápej mě špatně. The Game Awards jsou úctyhodný event, který přinesl něco, co v herním průmyslu do té doby chybělo. Člověka ale prostě zamrzí, že výsledky stojí tak brutálně na vodě a jsou nepříliš transparentní. A taky to, že vítězové jsou upozadění tím, co se teprve chystá, protože to, co se chystá sype peníze. Ve finále tak pro mě větší váhu kategorií mají třeba ceny BAFTA, které vybírají specialisté z jednotlivých oborů. Škoda jen, že tyhle ceny nemají třeba žánrovou kategorii RPG a do GOTY debaty se jim KCD nevešlo.
Můj způsob copingu s tím, kam se tahle na pohled hezká myšlenka ubírá je, že si o tom chlapsky odplivnu do článku delšího než seznam titulů (včetně prospektů a časopisů obviously) v knihovně Filipa Turka. Takže jestli jsi to dočetl až sem, díky. Dostalo se sem víc lidí, než jsem čekal a možná i zamýšlel. Tak šťastný a veselý!