Recenze hry Final Fantasy VII Rebirth. Fenomenální pokračování

Final Fantasy

Čtyři dlouhé roky čekání jsou konečně u konce. Druhá část remaku jednoho z nejuznávanějších dílů série Final Fantasy dorazila a navazuje přesně tam, kde v roce 2020 končil Final Fantasy VII Remake. A to jak příběhově, tak i kvalitativně. Square Enix vypouští do světa další potencionální hit a rozhodně i kandidáta na hru roku.

Druhé dějství

Jak už asi všichni ví, remake Final Fantasy VII je rozsáhlým ambiciózním projektem, který by měl dle vývojářů zahrnovat tři samostatné části. Už tato skutečnost je ve své podstatě fascinující. Remake skoro čtvrt století staré hry, který se navíc roztáhne na ploše téměř dvanácti dalších let? Tak to chce opravdu odvahu. Investovat tolik práce, času a finančních prostředků do tak monstrózního plánu. Vývojáři ve Square Enix si museli být sakra jistí, že tohle klapne, neboť se zde bavíme o dlouhodobém plánování, nikoli jedné titěrné jednohubce.

Final Fantasy VII Rebirth

Už první část jasně ukázala, že se jedná o skutečně skvělé rozhodnutí a projekt, který bude v následujících letech stát v popředí herní scény, zejména potom v rámci RPG žánru. Ano, respektujeme a uznáváme, že japonské RPG jsou často tak trochu poťouchlé či bizarní a nemusí sednout úplně každému, ale zrovna FF VII je jednou z těch hodně umírněných her, která prapodivnostmi úplně neplýtvá a do jisté míry vychází západnímu publiku vstříc.  Ve skutečnosti je to právě úžasná rovnováha mezi jednotlivými prvky, která Remake, respektive Rebirth charakterizuje.

Rovnováha mezi akcí a příběhem, vážností a lehkostí, dynamikou a utahaností, komplexností a jednoduchostí. Všechno to můžeme nazvat dokonalou harmonií a synergií, což se odráží i na samotné hratelnosti, ale k tomu později. Rebirth začíná víceméně tam, kde první část končila – odchodem hlavních hrdinů z města Midgar. Vývojáři se pochopitelně celkem věrně drží původní předlohy, což předurčuje druhou část projektu k tak trochu monstróznějším rozměrům. Už samotný datový balíček o velikosti 145 GB něco naznačuje.

Vzhůru do světa

Z ryze lineární akce se protentokrát stává putování v otevřeném světě. A je třeba přiznat, že vymanění se z městských okovů hře rozhodně sluší. Otevřený svět nabízí nové možnosti a pochopitelně i naprosto odlišnou dynamiku. Cesta hlavních hrdinů je nyní ještě uvěřitelnější a do jisté míry výpravnější. Již tak ohromující podání příběhu je v kombinaci s otevřeným světem zase o kousíček fantastičtější. Během cesty navštívíte všechna ta legendární místa, která v nové podobě působí parádně.

Final Fantasy VII Rebirth

Po světě se lze pohybovat po svých nebo lze osedlat žluté chocobo okřídlence. Mimo hlavní příběhovou linku je mapa doslova posetá nejrůznějšími aktivitami a vedlejšími úkoly, které ve srovnání s první částí konečně dostaly alespoň nějakou hloubku a získáte při jejich plnění pocit, že děláte něco užitečného. Ve své podstatě se jedná o klasické vedlejší questy či aktivity, se kterými se lze setkat v každé větší hře v otevřeném světě. Těch čtyřicet herních hodin hlavní příběhové linky se tak může protáhnout až ke stovce. Pozor na to, jde o opravdu velkou hru.

Nebylo by to však Final Fantasy, kdyby nepřineslo několik opravdu bláznivých nápadů, které zkrátka do tohoto světa patří. Celkově lze vedlejší obsah charakterizovat jako pestrý, zábavný, ale hlavně nenásilný a dobrovolný. K dispozici jsou nejrůznější hry, závody, tréninkové místnosti, odemykání věží, bojové výzvy, sběr surovin, nahánění bláznivých potvůrek atd. Pokračovat bychom mohli hodně dlouho, pravdou ale zůstává, že kdo si tuhle zábavu nevyzkouší na vlastní kůži, nikdy neuvěří, s čím se lze ve hře setkat. Opět tak musíme zmínit zejména neskutečný smysl pro detail, kterým se titul honosí.

Koncept otevřeného světa sice titulu maximálně sluší, ale rozhodně se neobešel bez chyb, zejména co se samotného pohybu týče. Vývojářům se prozatím nepodařilo vyladit bezproblémové překonávání překážek, které je častokrát hodně krkolomné. Výsledkem jsou občasné záseky zejména v rámci určitých převýšení. Nepůsobí to dobře, a navíc je celkově narušena dynamika pohybu v otevřeném světě. Na druhou stranu se ale nejedná o záležitost, která by nemohla být odstraněna dobře mířeným updatem.

Nejsilnější zbraň

To nejpodstatnější ve Final Fantasy VII Rebirth se ovšem odehrává v rámci hlavní dějové linky, která samozřejmě kopíruje předlohu. Jak jsme si již mohli zvyknout, remake nabízí i určitá překvapení, doplnění či mírné odbočky. A opět se jedná o naprosto ohromující výpravu Clouda a jeho přátel z uskupení Avalanche. Třeba podotknout, že úvodní tempo je možná trochu více vleklé a Rebirth má tak mírně pomalejší rozjezd. Ale stojí to za to. Zároveň asi netřeba upozorňovat na to, že znalost předchozích událostí je pro plné pochopení zásadní. Připraven je sice krátký filmeček mapující předchozí události, ale víte co...

Final Fantasy VII Rebirth

Strhující podání příběhu, tuny filmových cut-scén, neskutečné herecké výkony, a především nezapomenutelný soundtrack. Stačí prvních pár tónů a jste opět tam. Osobně vnímám hudební doprovod FF VII za možná ten nejgeniálnější v celé herní historii. Skrývá tolik emocí, mění nálady, žánry, umí děsit, hladit, ale především perfektně podtrhnout atmosféru. A tak se nám to postupně na sebe hezky vrství a vzniká jeden šťavnatý a perfektně naducaný asijský sandwich, se všemi chutnými omáčkami najednou. V základu stojí strhující příběh a mistrná práce s předlohou, na něj vývojáři ze Square Enix kladou velkolepé filmové cut-scény marinované v pikantním soundtracku, epické bossfighty, dále emotivní vztahy hlavních postav a zejména chytlavé dialogy mezi nimi a navrch vše přiklápí úchvatným soubojovým systémem.

A všechny ty vedlejší aktivity a minihry? Ty působí jako ona pověstná sladká tečka za nedělním rodinným obědem, kterým babička všem pozvaným zavře hubu. Vše perfektně dochucené, a to s tradičním japonským smyslem pro detail. Tady do sebe vše náramně zapadá, a i to nejmenší ozubené kolečko má v celém systému neopomenutelnou roli. Zmiňovali jsme opět skvělý soubojový systém, nad kterým jsme se rozplývali již před čtyřmi lety. Jen pro úplnost zmiňme, že se jedná o boj v reálném čase na principu Active Time Battle. Během plovoucího času je tak možné zadávat jednotlivé příkazy. Ve své podstatě jde o kombinaci real-time s tahovým systémem. Výsledkem jsou velkolepé strhující souboje, které jsou nejenom dynamické a akční, ale vyžadují rovněž strategické hledisko. Oproti první části remaku navíc přibyla nová funkce, synergické útoky, které jsou výsledkem spolupráce postav. Funguje to skvěle, vypadá to skvěle a do celku tak přibyla další vrstva.

Kousek od dokonalosti

Je třeba si uvědomit, že Rebirth nevznikl ve snaze překonat Remake. Rebirth je plynou evolucí a hladkým pokračováním příběhu. Přináší několik novinek, ve své podstatě jde ale spíše o pokračování postavené na stejných základech. To však rozhodně neznamená, že by Rebirth nenabízel nic navrch. Mimo synergické útoky můžeme zmínit rovněž implementaci budování vztahů mezi jednotlivými postavami či nové možnosti v rámci RPG prvků.

Final Fantasy VII Rebirth

Je tady ale ještě jedna věc, na kterou bychom rozhodně neměli zapomínat. Jedná se o určité zklamání z hlediska optimalizace hry. K dispozici jsou standardně dva nejběžnější režimy, výkon a kvalita. V rámci kvality vývojáři cílí na 4K rozlišení při 30 snímcích za vteřinu. To se víceméně i daří, bohužel nevyhneme se občasnému doskakování či rozmazání textur, což byl ostatně problém i původní první části. Větší komplikace ovšem nastává v režimu výkonu, který bohužel nedokáže udržet požadovaných 60 FPS a klesá k hranici 45 FPS, což je vzhledem ke sníženému rozlišení dosti slabý bonus. V tomto případě tak celkem proti zvyku upřednostňuji 4 K a stabilních 30 FPS, přece jen vzhledem k povaze soubojového systému jde o dobrý kompromis. Vývojáři však slibují rychlou nápravu a vyladění v jednom z následujících updatů. No, aby nebylo do té doby dohráno.

Ve své podstatě jde však o jednu z mála připomínek, které ke hře vůbec mám. Všechno ostatní je opravdu téměř sluníčkové. Square Enix dle předpokladů doručili perfektní pokračování, vyšperkovali ho o několik nových funkcí a zasadili do otevřeného světa. Toť vše.

Partnerem rubriky Recenze je ASUS.