Recenze Towa and the Guardians of the Sacred Tree – Krásné rougelite, které nefunguje
TowaZdroj: Bandai Namaco
Roberto Jalloul
29. září 202517:29
Towa and the Guardians of the Sacred Tree slibuje pohádkové dobrodružství s nádherným vizuálem, dojímavým příběhem a kooperativní hratelností, ale ve výsledku zůstává spíš průměrnou záležitostí.
S roguelite hrami se v posledních letech doslova roztrhl pytel. Buď tento žánr milujete, nebo ho nemůžete vystát. Dnes tu máme další zástupce tohoto žánru, tentokrát přímo od Bandai Namco. Towa and the Guardians of the Sacred Tree slibuje pohádkové dobrodružství, dojemný příběh a propojení klasických JRPG prvků s moderním roguelite designem. Hra láká na nádherný vizuál, silnou atmosféru a mytologické vyprávění, které má oslovit fanoušky titulů jako Ori nebo Child of Light. Ale dokáže skutečně naplnit svá velká očekávání, nebo jde jen o další experiment, který se ztrácí v průměru?
TowaZdroj: Bandai namaco
Příběh a svět – velké ambice, slabé vyprávění
Příběh o mladé hrdince Towě, která se vydává zachránit posvátný strom a spojit se s duchy strážců, působí na papíře skvěle. Motivy o rovnováze přírody, víře a duchovní cestě mají potenciál nabídnout silný emocionální dopad. Jenže způsob, jakým je děj vyprávěn, často postrádá tah. Dialogy jsou zbytečně dlouhé a mnohdy působí prázdně. Místo aby rozvíjely postavy, jen opakují myšlenky, které už hráč dávno pochopil. Měl jsem pocit, že tvůrci chtěli, aby hra působila filozoficky, ale ve výsledku to působí spíš jako rádoby hluboké rozjímání bez síly.
TowaZdroj: Bandai Namaco
Relaxace jak má být
Nelze popřít, že audiovizuální stránka je úchvatná. Prostředí působí téměř malířsky a každá lokace má svůj osobitý styl. Často mi hra připomínala spojení Pokémonů s postavami ze studií Ghibli. Hudební doprovod krásně ladí s příběhem a dokáže vyvolat silné emoce. Hudba mi navíc velmi připomínala soundtrack z Harryho Pottera. V momentě, kdy jsem přestal tlačit na hratelnost a jen se rozhlížel po světě, jsem si hru dokázal chvíli opravdu užívat. Ale jakmile se člověk vrátí do reality herního designu, kouzlo rychle mizí.
TowaZdroj: Bandai Namaco
Zajímavý koncept, který rychle ztrácí dech
Na první pohled působí hratelnost Towa and the Guardians of the Sacred Tree poměrně svěže. Hra nabízí nejen klasický singleplayer, ale i split-screen a online multiplayer, což je v žánru roguelite adventur poměrně neobvyklé. V kooperaci se dva hráči ujímají ovládání dvou postav, které musí spolupracovat při řešení hádanek, překonávání překážek i v soubojích. V těchto chvílích hra připomíná styl Brothers: A Tale of Two Sons. Pokud hrajete sami, ovládáte obě postavy současně, každou jednou analogovou páčkou, což je zpočátku zajímavé, ale časem to začne být spíš neohrabané než intuitivní.
Ve dvou hráčích ale koncept funguje výrazně lépe. Hra dostane jiný rytmus, hádanky působí přirozeněji a kooperace přináší drobné emoce. Sdílené řešení úkolů a pomalé tempo dávají prostor k dialogu mezi hráči. Bohužel i tady se projevuje repetitivní design úkolů a nedostatek nápaditosti. Puzzle se opakují, mechaniky se nerozvíjejí a postupem času se dostaví stereotyp. Soubojový systém je příliš jednoduchý a v kooperaci nepřináší žádnou dodatečnou hloubku – místo spolupráce většinou oba hráči útočí současně bez nutnosti taktizovat. Zajímavý koncept tedy existuje, ale tvůrci ho nedotáhli. Místo aby z kooperace vytěžili emocionální propojení a herní výzvy, zůstalo vše u povrchního nápadu. Hratelnost tím pádem působí víc jako technické cvičení než skutečně propracovaný zážitek.
TowaZdroj: Bandai Namaco
Duchovní klid nebo nuda?
Tvůrci se evidentně snažili o pomalé, meditativní tempo, ale to bohužel často sklouzává do nudy. Hra by mohla být poloviční a působila by svižněji. Místo hlubokého prožitku jsem se přistihl, že sleduji hodiny a přemýšlím, kdy se konečně něco stane. Některé sekvence by potřebovaly zkrátit, jiné naopak rozvinout, aby dávaly smysl. U jednoho z prvních bossů jsem měl pocit, že si hra pro mě připravila vtip. Boss, kterým byla obrovská chobotnice, byl extrémně nezábavný a jednoduchý.
TowaZdroj: Bandai Namaco
Drobnosti, které ruší
Technicky je hra stabilní, ale občas se objeví problémy s kamerou, neintuitivním ovládáním a zvláštními kolizemi. Animace sice působí poeticky, ale občas zadrhávají a vytrhávají z atmosféry. Nejde o katastrofu, ale na hře je vidět, že by potřebovala delší ladění.
TowaZdroj: Bandai Namaco
Promarněná šance
Z mého pohledu je Towa and the Guardians of the Sacred Tree ukázkový příklad hry, která měla obrovský potenciál, ale nedokázala ho naplnit. Přál bych si, aby tvůrci více pracovali s kooperací a různorodostí dungeonů. Svět je krásný, hudba nádherná, ale samotné hraní mě spíš unavilo než nadchlo. Hra se snaží být hluboká, ale nakonec působí povrchně. Na konci jsem necítil duchovní katarzi, spíš prázdnotu.
Je Towa and the Guardians of the Sacred Tree Worth It?
Pokud hledáte klidnou, meditativní hru s krásným vizuálem, může vás Towa na chvíli zaujmout. Ale pokud chcete silný příběh, smysluplnou hratelnost a skutečnou hloubku, pravděpodobně budete zklamaní a doporučil bych spíše koupi Rogue Prince of Persia nebo Hades 2. Všechny prvky fungují samostatně, ale dohromady netvoří soudržný celek.