F1 25 Recenze
Electronic Arts se i letos vytasili s novým dílem své závodní série — F1 25. Přináší aktualizované monoposty, jezdce, pravidla FIA a několik vylepšení v hratelnosti i technickém zpracování. Hra navazuje na úspěšného předchůdce a i když má své drobné mouchy, stále potvrzuje, že F1 série patří mezi špičku virtuálního motorsportu. Realističnost, přístupnost pro nováčky i napínavá atmosféra závodů dělají z letošního dílu skvělý zážitek pro fanoušky rychlých kol.
Co beremeGrafika
Hratelnost a podpora různorodých periferií
Realističnost
To si nechteNeaktualizovanost
FPS dropy
Videoklip
Electronic Arts stejně jako každoročně vydali další formulovou pecku. Letos s novými monoposty, závodníky i pravidly FIA. Každým rokem se F1 posouvá dál a dál k perfektní závodnické hře. I letos přichází s novinkami a zlepšeními. Myslím si, že F1 25 hezky navázala na předchozí díl této série, i když konkurence z minulých let byla obrovská. Díky novinkám – od monopostů přes závodníky až po nové úpravy formulí – je hra plná k prasknutí.
Hratelnost
U her tohoto typu je velice důležitý celkový dojem ze hry jako takové – a ten F1 25 doručila perfektně. Realističnost závodění, bouraček i okruhů je skvělá. Jediné, co je trochu odlišné od reality, jsou právě nehody a poškození monopostů. Při hraní mi nos monopostu a přední křídlo připadaly spíše jako jakýsi štít před prvním nárazem do bariéry nebo jiného monopostu. Ani jednou, i když jsem se opravdu snažil a schválně narážel v úhlech, které by v realitě kolo doslova urvaly ze zavěšení, se mi nepodařilo kolo urazit. Vždy jsem jen z vysílačky slyšel, jak mi technik nadává, a kolem hlavy mi letěl kus karbonu z předního křídla.
Zároveň ale chápu, že kdyby byly monoposty ve hře křehké stejně jako v realitě, málokdo by dokončil závod – například v Monaku, kde jsou kolize na denním pořádku.
Dalším důležitým kritériem je přístupnost pro začátečníky, která je podle mého názoru zvládnutá perfektně. Hráč si může nastavit velké množství pomocných systémů, které lze postupně omezovat, až je nakonec úplně vypnout – například pomoc při brzdění nebo ukazatel ideální stopy s brzdnými body.
Zároveň to ale není jen o tom, že si všechno nastavíte tak, abyste se vezli jako večer ze zábavy v taxíku. Hráč si to může i pořádně okořenit – vypnout veškeré asistenční pomůcky a užít si to, jako by skutečně seděl v opravdové formuli (moje oblíbená možnost nastavení).
Stejně jako ovladatelnost monopostu lze nastavit i obtížnost AI v kariéře a jiných závodech. Škála náročnosti je doplněna textovým popisem – easy, medium, hard nebo professional.
Při závodění má člověk opravdu pocit, jako by kolem něj foukal vítr rychlostí, která se blíží realitě. Ovládání hry je jednoduché. I když nemám žádnou drahou závodní techniku, hra bez problémů sama rozpoznala moje zařízení – stačilo jen doladit nastavení a mohl jsem vyrazit na trať.
Posledním bodem této části je fyzika vozů. Působí trochu nedotaženě nebo místy nedodělaně, jak už jsem zmínil u kolizí. Zdá se, že jediné, co se u formule může opravdu rozbít, je přední křídlo a zavěšení kol. Občas se také stane, že auto ztratí veškerý grip i na rovné dráze a začne se nekontrolovaně otáčet. To mě opravdu překvapilo – a nejen mě, podobnou zkušenost má snad každý streamer, na kterého jsem se díval.
Herní módy
Hlavním lákadlem hry je kariéra hráče – první věc, kterou jsem si chtěl vyzkoušet. Velkým plusem je možnost začít nejdříve kariéru ve Formuli 2 a následně se posunout do Formule 1. Je to skvělý způsob, jak si osahat nastavení a možnosti auta.
Dalším plusem je možnost nastavit si, jaké pneumatiky chcete použít pro jednotlivé části závodního víkendu, a také vylepšovat auto za body získané ze závodů – zkoumat nové součástky či lepší palivo.
Trochu mě mrzí, že jsem buď nenašel, nebo ve hře chybí možnost před závodem detailněji nastavit nebo upravit závodní strategii. Při bouračce nebo poškození se sice dá strategie změnit, ale před závodem dostanete jen dvě nebo tři přednastavené možnosti a nic víc. To je velká škoda.
My Team je další skvělý mód tohoto ročníku, kde se můžete vžít do role manažera týmu, který rozhoduje téměř o všem. Tenhle mód mě opravdu bavil, i když jsem spíš hráč, který si chce jet své závody sólo.
Online multiplayer je v podstatě to samé jako sezónní režim, jen proti skutečným hráčům. Někteří se chovají ohleduplně a závodí férově, jiní si hrají na Maxe Verstappena – nedají vám ani zatáčku, ani rovinku. Pak má člověk strach se vůbec přiblížit, natož předjet.
Technické zpracování
Začnu tím nejviditelnějším hned po spuštění hry – grafikou. Tratě jsou krásně zpracované, přesné do posledního milimetru, včetně zatáček a traťových limitů. Co mě ale trochu mrzí, je odlišnost polepení tratí oproti realitě – chápu, že se každý rok mění, ale alespoň některé detaily by se mohly shodovat.
Někdy jsou tratě až příliš přeplněné rušivými prvky, které kazí celkový dojem ze závodu. Naopak modely formulí jsou naprosto úchvatné a od reality se liší jen v drobnostech.
Počasí je ve hře zpracováno skvěle. Když začne pršet, máte pocit, jako by na vás opravdu kapala voda. Po několika kolech se na trati vytvoří vyjeté koleje, které jsou krásně vidět, a formule se na mokru nechová jako sáňky.
Zvuky jsou výborně vyvážené a ničím nenarušují zážitek z jízdy. Možná mi trochu chybí zvuk burácející tribuny fanoušků, který je v realitě neodmyslitelnou součástí F1.
Soundtrack je fantastický. Jako fanoušek F1 jsem si ho zamiloval – letošní výběr je opravdu povedený a těším se nejen na samotné závody, ale i na hudbu při úvodních vysíláních.
Co mě ale opravdu mrzí, je neaktualizované úvodní video k soundtracku, ve kterém se objevují jezdci, kteří už ve svých týmech nejsou nebo dokonce z F1 odešli.
Komentář závodů je po několika sezónách trochu repetitivní, ale stále zábavný a vhodně doplňuje atmosféru. Naopak týmové vysílačky někdy přijdou v naprosto nevhodnou dobu, což ubírá na celkovém dojmu ze závodu.
Plynulost hry je celkově velmi dobrá. S většími bugy jsem se nesetkal – jen občasné FPS dropy nebo krátké zaseknutí obrazu, které může skončit třeba v momentě, kdy už stojíte zapíchnutí v bariéře. To ale nemusí být nutně vinou hry – může za to i výkon počítače nebo vybavení.
Velkým plusem je, že hra podporuje i starší modely periferií. Můj starší volant mě sice na některých tratích trochu limituje, ale oceňuji, že ho hra bez problémů rozpoznala a plně podporuje.
Autenticita a licence
Ve hře se setkáte se všemi oficiálními tratěmi i týmy. Velmi příjemnou možností je vytvořit si vlastní monopost a postupně ho vylepšovat podle vašich výsledků.
Jezdci jsou tento rok graficky zpracováni velmi věrně a od reality se liší jen v drobnostech. Každý má svou přilbu i výbavu podle skutečnosti, a případné změny se aktualizují v rámci updatů.
Menším problémem je, že se v úvodních videích stále objevují někteří jezdci ve špatných týmech (např. jezdci Alpine).
Co se týče pravidel, v kariéře působí spíš symbolicky – jako napomenutí učitele, když jste na hodině na telefonu – tedy téměř neexistují. Naopak v online závodech je situace zcela jiná. Odpustí se vám máloco a zajet čisté kvalifikační kolo bez penalizace je opravdu výzva.
Strategie a pneumatiky se od reality příliš neliší, oceňuji ale, že ve hře vydrží o něco kratší dobu – působí to realističtěji než letošní skutečné pneumatiky, které se téměř neopotřebovávají.
Safety car i starty závodů jsou zpracovány velmi realisticky. Co bych ale ocenil, jsou zahřívací kola před startem závodu. Stejně tak systém DRS, který funguje přesně tak, jak má.
Atmosféra závodů je natolik autentická, že jsem si při hraní několikrát musel přinést ručník, jak se mi potily ruce. Ten pocit, když vám někdo dýchá na záda, snaží se vás předjet nebo se blíží rozhodující moment závodu, je opravdu intenzivní a vyvolává pořádnou dávku adrenalinu.
Je F1 25 worth it?
Za mě určite ano. Pro formule znalé je takhle hra další cesta jak se dostat k formulím blíž. Zároveň ale pro novohráče je to velice jednoduchá a skvělá hra kterou si zamilují snad úplně všichni.