Recenze hry Banishers: Ghosts of New Eden. Skvělý příběh s bídnou hratelností

Banishers

Banishers: Ghosts of New Eden vývojářského týmu Don’t Nod je jeden z těch titulů, který se navenek tváří poměrně nenápadně, přestože by mohlo jít o překvapení. Kdo už má nějakou zkušenost s uvedeným studiem, asi tuší, že hlavní roli bude hrát opět chytře postavený příběh, důraz na hlavní postavy a pochopitelně též reálné dopady rozhodování hráče. Jak moc v tomto ohledu zachází Banishers a dokáže přihodit i něco navíc?

Kletba všude kolem

No narovinu, Banishers rozhodně není hrou pro každého. Z trailerů lze získat mylný pocit, že jde o akční záležitost v duchu God of War apod. Opak je ovšem pravdou. Hlavní roli zde hraje příběh, jeho vrstvení, práce s ním, interakce s postavami, silné dialogy a závažná témata.

Banishers: Ghosts of New Eden

Setkáme se zde s Redem a Anteou, milenci a lovci duchů. Ti se společně vydávají do celkem neoriginálně pojmenovaného městečka New Eden, které je zahalené podivnou kletbou. Zdá se, že tu máme co do činění s nemrtvými a nějakou tou vlezlou duchařinou, což není nikdy dobré znamení. První velká rána osudu přichází již na začátku pátrání, Antea je totiž smrtelně zraněna a dostává se na druhou stranu břehu. Vzájemná láska hlavních postav však vytvořila tak silné pouto, které ani smrt nerozdělí. Red a Antea tak podnikají dlouhou cestu za poznáním, a především odhalením podstaty celé kletby.

Prvotní premisa ve spojení s typickým rukopisem Don’t Nod dává tušit, že tady se akční jízdy rozhodně nedočkáme. A skutečně. Banishers: Ghosts of New Eden je silným příběhem o lásce, smrti, přátelství a touze poznávat. Vývojáři kladli důraz především na křupavou prezentaci silného příběhu a naservírování dostatečného množství závažných témat. Což se také náležitě podařilo. Pochválit musíme vydařené budování atmosféry a pozvolné uvedení hráče do specifického světa.

Tomu všemu přispívají skvělé herecké výkony, podařený dabing a především smysluplné dialogy jednotlivých postav. Je třeba se ovšem připravit na tuny textu a dlouhé hodiny vyprávění. Banishers jsou totiž nesmírně upovídanou hrou, což rozhodně nebude vyhovovat každému. Autoři se snaží hráče zasvětit do hutného příběhu a nabídnout mu každou možnou perspektivu.

Rozhodování v praxi

Na to se pochopitelně váže též systém rozhodování, který, jak se zdá, má skutečně vlil na budoucí vývoj, což je u podobně zvoleného konceptu naprosto zásadní. Titul je plný morálních dilemat a zdánlivě nepodstatných mini příběhů a mini osudů, které však vytváří jeden velký a hutný celek.

Banishers: Ghosts of New Eden

Dlouhé dialogy a obrovské množství textového materiálu s sebou však přináší obrovské úskalí pro ty, kteří nejsou vybaveni perfektní znalostí angličtiny. Ne snad, že by Banishers: Ghosts of New Eden nebylo v takovém případě hratelné, ale jedná se téměř o zbytečně investované peníze. Během rozhovorů, pátrání, spojování důkazů a podobných interaktivních činností ve hře totiž strávíte klidně i 60 - 70  % herního času. Akce je v tomto případě spíše okrajovou záležitostí, která doplňuje silný příběh. Kvůli akční složce si tedy titul rozhodně nekupujte. A pokud nejste ochotni trávit hodiny posloucháním rozhovorů, byť perfektně zpracovaných, titulu se rovněž vyhněte.

Ten, kdo by vsadil na akční složku totiž nehezky zapláče. Nejenže je spíše tak nějak do počtu a dost možná aby rozbila hrozící stereotyp, ale je taktéž hodně mizerně zpracovaná. Se vší úctou, combat v Banishers: Ghosts of New Eden je tragickou záležitostí, která se sice na první pohled jeví celkem zábavně, opak je ale pravdou. Jakmile dojde na boj, stává se titul silně podprůměrnou záležitostí. Celkově to do sebe příliš nezapadá. Ovládání, animace, odezva a nakonec i celý ten soubojový systém působí až příliš základně a nezáživně. To samé bohužel platí o nepřátelích, kteří se vám v tomto prapodivně mlhavém světě budou stavět do cesty. Těch je totiž trestuhodně málo, a tak po krátké chvilce získáte pocit, že neustále bojujete se stejnou havětí.

Čas od času také dojde na nějaký ten boss fight, který se snaží trochu zpestřit hratelnost. Do jisté míry jde o trochu vzpruhy a nové krve do žil, základní problém nevýrazného a nudného soubojového systému však přetrvává.

Svět plný záhad

Jak už jsme ale naznačili, Banishers je o silném příběhu, rozplétání záhad a objevování. V tomto ohledu musíme vývojářům udělit kredit rovněž za zpracování herního světa. New Eden je totiž poměrně zajímavé místo, do kterého se budete vracet poměrně rádi. Nabízí spousty krásných pohledů i tajemných míst k průzkumu.

Banishers: Ghosts of New Eden

Děj odehrávající se v polootevřeném světě sice hráče provádí celkem přímým způsobem, i tak si lze dovolit nějaké ty nečekané odbočky. Hlavní hrdinové tak zavítají do okolních lesů, vesniček, ale i do podzemí či stok.  Připraveno je poměrně velké množství dostupných surovin, které slouží jako zdroje pro výrobu, ale také množství vedlejších úkolů. K dispozici jsou rovněž základní RPG prvky a možnosti zahrnující upgrady či nejrůznější vylepšování, ale nejde o nikterak komplexní záležitost, která by převážila misky vah. RPG systém neurazí, ale ani nenadchne.

Škoda jen, že tento poměrně zajímavý a lákavý svět nedostal více pozornosti, co se grafické péče týká. V tomto ohledu je menší finanční rozpočet rozhodně znát. Nevýrazné textury, modely, fyzika, světla, stíny či odrazy jsou tak nějak v rovině průměru. V akčnějších pasážích navíc hru trápí občasné propady FPS, alespoň tedy na konzoli PS5, na které jsme recenzovali. Celkový technický stav je ovšem v pořádku, nezaznamenali jsme žádné výraznější záseky, bugy či snad pády hry. Opět se ale potvrdilo, že vše je podřízeno zejména příběhu.

A to je podstata Banishers: Ghosts of New Eden. Vývojáři se vydali svojí vlastní cestou a připravili milovníkům příběhových her poměrně intenzivní a kvalitní zážitek. Hra se věnuje závažným tématům a stejně naléhavě je také prezentuje. Milovníci akce by si však pro tentokrát měli dát oddych.