Recenze Ninja Gaiden 4 - Sekačka s krásným příběhem plným tajemství
Ninja Gaiden 4Zdroj: Team Ninja
Michal Fedra
3. listopadu 202517:57
Ninja Gaiden 4 přináší návrat legendární akční série ve velkém stylu. Studio Team Ninja ve spolupráci s PlatinumGames naservírovalo hru, která kombinuje brutální souboje, temný epický příběh a dechberoucí vizuál. Každý úder, každý pohyb a každá kapka krve má svůj význam. Příběh tě pohltí, souboje prověří tvé reflexy a atmosféra tě nepustí od obrazovky. To všechno dělá z Ninja Gaiden 4 hru, kterou prostě musíš zažít.
Ninja Gaiden 4 je taková klasická sekačka a mlátička se poutavým příběhem jako skvělé dokořenění, který mě neskutečně vtáhnul a prostě jsem se musel zlepšit a nebýt rookie, ale pořádnej drsňák. Studio Team Ninja a PlatinumGames si tentokrát pořádně mákli a vytvořili skvělou hru, u které čas letí jako voda a příběh tě doslova připoutá k židli. Hra je dostupná na všech platformách (např. PS5, Xbox, PC). Když jsem hru stahoval a díval se na YouTube, co vlastně budu hrát, tak jsem si u prvního videa říkal, že se snad unudím u repetitivního gameplaye, kdy budu jen chodit a mlátit vše, co se kolem mě pohne. Opak byl však pravdou a hra mě opravdu baví.
Yakamo
Temný příběh o vykoupení: Když se čest střetne s minulostí
Děj se odehrává v několika různých lokacích, jako je například zpustošené Tokio nebo Vzdušné hory. Všechny lokace jsou moc hezky vytvořeny a přátelské NPC vždy doplní informace o místě a o tom, co se příběhově kolem stalo, děje právě teď a je vidět na první pohled. Příběh se točí okolo hlavního hrdiny Yakuma, který postupně ničí odpor nepřátel a dostává se do nových míst a k novému typu zbraní. Jsou tu čtyři primární zbraně a jedna sekundární. Příběh hezky doplňuje bojovou část hry a doslova nutí u hry trávit víc a víc času. Příběh navazuje na děj z minulých dílů, primárně na druhý. Hlavním motivem hry je vykoupení hříchů předchozích generací klanu Raven. Ve hře se tu a tam stane, že narazíte na dialog nebo cutscénu, které jsou rychlé, úderné a člověk u nich neusne nudou. Hlavní informace a důležité věci hlavnímu hrdinovi přicházejí do vysílačky, takže to nenarušuje průběh hrou a nemusíte se zastavovat na každém rohu kvůli nějakému dialogu. V průběhu hry se postavy, včetně hlavního hrdiny, vyvíjejí a zlepšují v soubojích a pohybu po mapě. Všechna zlepšení a nově naučená komba směřují k těžkému finálnímu souboji, u kterého jsem vypadal jako upocenec ve tři ráno při pushování ranku v LoLku. Celkový tón hry a dojem na mě je hodně temný, ale zároveň hrdinsko-epický v podání jednoho hlavního hrdiny, který prostě zvládne vše.
Tokio
Komba ostrá jako katana: Precizní boj, co tě naučí trpělivosti
Já hrál na klávesnici, ale dá se hrát i na ovladači a řekl bych, že ovladač bude lepší volba – ať už kvůli nastavování keybindů, nebo lepšímu pohybu a ovládání kamery. I přesto je ovládání na klávesnici krásně plynulé a přesné. Žádné kombo nebo úskok se mi nepovedlo pokazit nebo netrefit, je to celkem jednoduchá a lehce ovladatelná hra, i když ovládání kamery pomocí myši je jako hra na kočku a na myš, protože se kamera sama mnohdy přesune na jiného nepřítele a já se pracně snažil kameru dostat ze špatného úhlu nebo na jiný cíl.
Dostávám se k soubojovému systému, který tu je opravdu krásně propracovaný a přesný. Každé kombo, každý pohyb tu má vlastní animaci, finisher a odstupňované poškození. Zároveň se na komba dá navazovat a rozšiřovat je o další, tak aby se soupeř nemohl pohnout ani o centimetr. Po takovémto výkonu už chybí jen krátký finisher, který je u každé zbraně jiný, a každá zbraň má několik možných finisherů. Všechny útoky a komba jdou posílit po aktivaci Bloodraven Form.
V soubojích se setkáváme s mnohými AI nepřáteli, kteří mnohdy nejsou úplně nejchytřejší – často se zaseknou o texturu nebo prostě střílí a útočí do zdi. Na rozdíl od toho jsou boss fighty opravdu vydatné a těžké. Mnohokrát jsem opakoval boss fight třeba na dvanáctý pokus. Co ale opravdu oceňuji, je doplnění healing itemů po několikátém nevydařeném pokusu – opravdu nápomocné. Hra je opravdu nabušená bojovými sekcemi, ale jsou tu stále části, kde se dá zahrát stealth mode, a také místa, kde se dá souboji úplně vyhnout.
Mise jsou srozumitelné a každý pochopí, co má dělat. Avšak volný pohyb tu je dost omezený, ale hře to naopak přidává na dynamice a zážitku. A jelikož jsem žádný z minulých dílů nehrál, nemohu porovnávat postup a změny v combat systému.
Bloodraven Form
Japonská krása a cyberpunkové peklo: Svět, který bere dech
Grafické zpracování hry snad ani nezná mezí. Každá drobnost a titěrnost je tu propracovaná do detailu. Líbí se mi, že i když je svět podstatně okleštěný na volném pohybu, grafické zpracování je naprosto precizní a vylepšuje tento pocit omezenosti. Tím, že se příběh odehrává v Japonsku, se zde objevují hlavně samurajové a válečníci, kteří mají nějakou historickou minulost v japonské kultuře.
Co je však takovou třešničkou na dortu, jsou bossové, kterými jsou opravdové bytosti z bájí a pověstí Japonska, které si studia o něco vylepšila a zesílila. Tato stylizace do japonské kultury se mi opravdu líbí. V každé části příběhu se úkoly, souboje a duely něčím liší – ať už světelnými podmínkami, prostorem nebo detaily soupeřů, je vždy na co se dívat a co pozorovat.
Různorodost světa je opravdu vyvážená a příjemná. V jednu chvíli jste v krásné přírodě a najednou plynule přejdete do cyberpunkového města, kde kolem vás létají drony a jezdí vlaky. Se změnami prostředí a všemožnými souboji jdou ruku v ruce animace a to, jak vypadají postavy kolem vás. V této hře tomu není moc co vytknout – prostě a jednoduše si na tomhle dali opravdu záležet a postavy vypadají opravdu realisticky. Jak v normálním pohledu, tak v cutscénách je to opravdu famózní podívaná. FPS ve hře jsou stabilní a nestalo se mi, že bych se setkal s dropy nebo bugy. Hra je prostě konstantní a bezproblémová.
Grafika
Když ocel zpívá: Hudba, která dává bitvám rytmus
I když ve hře hudba není tak výrazná, skvěle doplňuje souboje a příběhovou linku. Co však musím ocenit, jsou efekty zbraní a zvuk každé z nich, protože každá má jiný zvuk a jiný efekt. Pro každé prostředí a bitvu je vymyšlená a propracovaná vlastní hudba a podkres. To jsou pro mě opravdu velké plusy, protože ať už je dojem ze hry jakýkoliv, hudba dokáže změnit podstatně velkou část dojmu – ať už na kladnou, nebo zápornou stranu.
Plynulost, co se jen tak nevidí: Technicky téměř bez chyby
Po technické stránce je hra krásně vyvážená. Optimalizace ve hře asi není úplně potřeba – vše šlape tak, jak má, plynule a krásně. Načítání dalších fází hry tu probíhá velice rychle. Je to díky přednačítání dalších částí při shrnutí právě odehrané části. Tak jak už jsem řekl, za celou dobu, co jsem hrál, jsem se nesetkal s tím, že by se hra sekala nebo se musela načítat. Celkový dojem ze hry se těmito drobnostmi jen zlepšuje.
Ninja Gaiden4
Je Ninja Gaiden 4 worth it?
Ano, určitě je. Pokud jsi fanda nekonečného bojování a učení se hromady comb. Tak tohle je určitě jasná volba pro kohokoliv. Zároveň tě ale může nadchnout příběh a technické zpracování hry.