From Software ukazují, že umí vystoupit z vlastního stínu. Otázka je, jestli po tom toužíme.
Co bereme
Klasicky perfektní a dynamický soubojový systém
Souboje ve vzduchu
Epické bitky s bossy
Fungující systém vylepšování a tvorby buildu
Tak trochu přístupnější FromSoftware
To si nechte
Nevzhledný leveldesign a zbytečná recyklace lokací
Občas zlobí kamera
Místy nevyvážená obtížnost
Technicky poměrně zastaralé
Materiál nedrží pohromadě jako celek
7 /10
Když vývojáři ze studia From Software oznámí, nebo nedej bože dokončí a vydají nový titul, strhne se v herní komunitě opravdová mela. Vždyť jde vždy o takový menší herní svátek. Hráči milují světy, do kterých se mohou v těchto výpravách ponořit, milují to záhadno a mysteriózno a někteří si dokonce ujíždějí i na kultovní hardcore obtížnosti. Jenže, co když je protentokrát zase všechno trochu jinak. Šestý výlet do světa obrovitých mechů Armored Core 6: Fires of Rubicon ukazuje From Software v tak trochu jiném světle. Musí být ale taková odbočka na škodu?
Utajená sláva
Předně je třeba si vyjasnit fakt, že rozhodně nejde o žádné překvapení. Armored Core šlo vždy svým vlastním směrem a mimo značky vývojáře jako takového vlastně s hity jako Darks Souls či Bloodborne nesdílelo vůbec nic. A byla by rozhodně hloupost zaběhnutý a funkční koncept měnit. Je to neuvěřitelné, ale od vydání prvního dílu uplynulo úctyhodných 26 let. Což samo o sobě svědčí o poměrně silném postavení na trhu. Ne každý titul se dočká šestidílné série, a ne každá série zůstává životaschopná čtvrt století. I přesto všechno jsme na novinku čekali slušných deset let.
Přiznám se, že rozhodně nejsem milovníkem titulů od From Software. Nebo spíše jinak, miluji jejich světy, jejich nápaditost. Ale ta obtížnost a náročnost, se kterou vždy přicházejí je pro mě přece jen trochu za hranou. Nejsem úplně trpělivý hráč, a přestože se klaním veškerým výtvorům těchto legend, jednotlivé tituly si zkrátka nedokážu tak úplně užít. K Armored Core jsem tedy celkem pochopitelně přistupoval s velkým respektem a rozhodně i obavami.
Tak nějak se mi při zhlédnutí nápisu From Software na obrazovce vrátily vzpomínky na nedávný Elden Ring, kdy jsem se pro potřeby recenze nehezky natrápil. Posouvat se celý večer skrze jednu lokaci se rozhodně nerovná pohodovému hraní. Nejsem na to hrdý, ale rozhodně se za to nestydím. Vím totiž, že většina z vás je na tom podobně, přestože si to nedokáže přiznat. Zároveň se jednalo o mé první setkání se značkou Armored Core. Přece jen v našich končinách rozhodně nejde o tak etablovanou značku. A mám takový pocit, že ani s příchodem šestého dílu se na této skutečnosti mnoho měnit nebude.
Tradiční skromnost
Po samotném spuštění mě přivítalo typicky strohé menu, kterým se tituly tohoto vývojářského týmu mohou chlubit. Netřeba hráče ohromovat texty a rámečky, vždyť během následujících hodin bude prostoru více než dost. Už ze samotného menu však dýchá tak trochu děsivá atmosféra a předzvěst krušných momentů. Armored Core je ryze akční záležitostí, third-person mech střílečka odehrávající se v post-apokalyptické budoucnosti, ve které byste se probudit asi zrovna nechtěli.
Zápletka se točí okolo planety Rubicon 3, která je bohatá na cenný materiál Coral. O ten je pochopitelně nemalý zájem, což vede k mnoha menším i větším konfliktům, kterých se budete jako žoldák chtě nechtě účastnit. Po příběhové stránce rozhodně nečekejte žádné zázraky. Vše působí tak nějak chladně a do jisté míry i poněkud prázdně. Nelze zde hovořit o typickém naračním schématu, ale spíše o určitém příběhovém rámci, do kterého je dění Armored Core zasazené. Víte kde se pohybujete, více, co se zde děje, ale zbytek vám bude tak nějak ukradený. Ono i samotné podání skrze nadabované scény či občasné filmové sekvence nepůsobí zrovna velkolepě.
Zapomeňte na velké otevřené lokace, volnost, odemykání zkratek apod., to zde nenajdete
To zásadnější se odehrává na bojišti. Jako žoldák totiž usednete do gigantického mecha a vydáte se plnit jednotlivé mise. Zní to tak trochu uměle a nesemknutě? Ano, Armored Core takový je. Vývojáři z From Software totiž přicházejí s poněkud útržkovitým a arkádovým pojetím, a to v každém ohledu. Zapomeňte na velké otevřené lokace, volnost, odemykání zkratek apod., to zde nenajdete. Namísto toho si poslechnete briefing, transportujete se na místo výsadku, pokosíte danou oblast, seberete zlaťáky a zpět na základnu. Z jedné strany tento koncept přináší mnoho výhod, mě osobně ale tahle útržkovitost zkrátka nevyhovuje.
Soubojový systém jako nosný pilíř
Kdo by čekal typické souls-like prvky, bude určitě zklamán. Armored Core 6: Fires of Rubicon se sice částečně hraje jako typická hra od From Software, je ale nakonec úplně jiná. Nejsou zde přítomny klasické bonfiry a nemusíte se soustředit na sbírání duší. Za každou splněnou misi obdržíte nějaké ty zlaťáčky, za které si nakoupíte lepší vybavení a jdete dál a dál. RPG prvky v tomto ohledu nejsou nikterak komplexní, jde vlastně jen o využívání toho nejlepšího, a hlavně nejvhodnějšího vybavení. Veškerou energii mimo bojiště tak budete věnovat upgradování a sestavování toho nejlepšího možného buildu. Pochopitelně v závislosti na preferovaném herním stylu. Lze si nakupovat jednotlivé zbraně, přídavné kanóny, štíty a brnění. Důležité je však najít ten nejvyladěnější kompromis mezi hmotností a účinností. Chcete být mrštný drobeček nebo pomalá, ale pěkně opancéřovaná plechovka? Je to na vás, jakou strategii pro daný level zvolíte a s jakou výbavou se protrápíte dále.
Armored Core 6 je totiž výhradně o souboji jako takovém. Herní svět je znepokojivě prázdný, level design rozhodně nepatří k tomu nejsilnějšímu. Vše se tak točí především okolo boje. Soubojový systém je ve srovnání s klasikami vývojářů naprosto odlišný. Je dynamičtější, akčnější a dokáže mnohem více odpouštět. I tak je obtížnost opět velice vysoká.
Tohle rozhodně není procházka růžovou zahradou a je třeba se připravit na mnoho krušných chvilek. Naštěstí je k dispozici celkem nezvykle mnoho checkpointů, které tak sráží celkovou náročnost o trochu dolů. Bez pocuchaných nervů ale rozhodně neodejdete.
Herní svět je znepokojivě prázdný, level design rozhodně nepatří k tomu nejsilnějšímu
Příjemným zpestřením je výraznější využití prostoru jako takového. Mechové totiž dokáží za pomoci trysek létat, což umožňuje utkávat se nejenom na zemi, ale rovněž i ve vzduchu. Už se nebudete trápit pouze horizontálně, ale nyní i vertikálně a je to někdy opravdu mazec. Tyhle bitky zrezlých plechovek lze charakterizovat jako řízený chaos. Přestože má vše svůj jasný řád, občasné dezorientaci se určitě nevyhnete. Škoda jen místy poblázněné kamery, která celý zážitek dost komplikuje.
Nezvykle prázdný zážitek
Celá hratelnost je vlastně až netradičně transparentní. V menu zvolíte jednu z misí, vyberete si vybavení a jdete přímo do akce. Zde vymlátíte menší oblast, seberete penízky a jdete dále. Maličko jsem se během hraní neubránil vzdálenému srovnání s The Surge. Zklamáním jsou potom jednotlivé lokace z hlediska level designu. Chápu, že cílem bylo vytvořit opravdu děsivou vizi mechanické post-apokalypsy, celek je ale opravdu hodně prázdný. Lokace vypadají hodně podobně a pohyb v tomto světě není úplně chytlavým zážitkem. Navíc ani ta grafická prezentace není úplně ohromující. Ve své podstatě se z tohoto hlediska jedná o sotva průměrnou hru.
Samozřejmostí jsou pochopitelně souboje s bossy, které Armored Core 6 charakterizují. No a je to tak, jak byste čekali. Obtížnost je opět vyšroubovaná na maximum a nervy tečou a tečou. Milovníci těchto stresujících a frustrujících momentů budou v sedmém nebi. Já osobně si takové chvilky rozhodně neužíval a mile rád je zase vytěsním z hlavy. Pravdou však zůstává, že souboje s bossy jsou skutečným vrcholem titulu. Kdo by měl stresujících momentů málo, může se postavit i konkurenčním hráčům a změřit síly s nimi.
A to je vlastně všechno. V tomto konceptu musíte najít zalíbení nebo máte smůlu. Armored Core 6: Fires of Rubicon staví na rychlé dynamické akci, která hráče nedusí zbytečnostmi. Rychlá, svěží akce, u které nevydechnete. Mě osobně bohužel silně zamrzel útržkovitý koncept bez širších souvislostí, stejně tak jako místy nevyladěná obtížnost jednotlivých misí. V momentě, kdy si myslíte, že jste nezničitelní, přijde facka, ze které se budete vzpamatovávat do druhého dne.
Titul je tak výhradně o soubojovém systému a sestavování vlastních buildů. To funguje víceméně na jedničku a vývojáři tak opět potvrdili svůj nezaměnitelný um a cit pro tuto disciplínu. Pokud se dokážete smířit s prázdným světem a nepříliš zvládnutým vyprávěním příběhu, zbyde na vás ta klíčová kostra hry, která je opravdu fenomenální. Pokud však hledáte komplexnější zážitky, tady úplně nepochodíte.
Verdikt
Armored Core 6: Fires of Rubicon se stane silně polarizujícím titulem. Bude oslavován a bude i nenáviděn. Z hlediska soubojového systému, ovládání, bossů či sestavování vlastního buildu jde o naprostou špičku. Jenže to je asi tak vše. Zbytek hry je prapodivná vata bez nápadu. Nohy hře sráží nepochopitelná útržkovitost. Zklamáním je rovněž nevyladěná obtížnost či nepříliš atraktivní level-design. Popravdě se nechci automaticky klanět všemu, co From Software udělají. A proto to řeknu na rovinu - jsem zklamán.