Recenze seriálu Šógun. Japonské dobrodružství vytvořené s úctou

hodnoceni_shogun

Pokud vás od mala fascinují japonští samurajové, dost možná za to vděčíte spisovali Jamesi Clavellovi. Ačkoli jeho historie s Japonci není zrovna růžová, ostatně byl jimi za 2. světové války vězněn, asijská kultura a historie ho inspirovaly tak, že napsal snad nejslavnější dílo, které se země vycházejícího slunce týká - Šógun.

Nový seriál od FX ho nyní zpracovává ukázkově dobře. Je z něj cítit úcta k japonské kultuře a historii a snaha zachytit román co nejvěrněji. A po takové tragédii jako byl seriál Halo asi není třeba dodávat, že tento přístup není pouze férový k fanouškům, ale většinou se projeví na kvalitě díla samotného.

Neklidné Japonsko s anglickým turistou

Japonský šogunát neprožívá zrovna klidnou dobu. Vládne zde mír, ale sváry mezi šlechtou napovídají, že nejspíš moc dlouhou dobu nepotrvá. Své do toho vnáší křesťanství, které s sebou nese i bližší vztahy s Portugalci. Japonsko je pro v té době evropskou velmoc zdrojem výhodného obchodu a jak si Portugalci bohatnou, nechtějí do tohoto ostrovního státu jiné Evropany pustit.

Shogun

Kartami pak velmi zamíchá, když jistý Anglán John Blackthorne se svou lodí k japonským břehům dorazí. Úspěch jeho cesty se však dá přirovnat k tomu, jak s auty zachází moderátoři Top Gearu – když se Japonci nalodí, najdou jen páchnoucí a hnijící Evropany, jejichž blábolení nerozumí. A po dramatické směsici událostí a hraní si na šéfkuchaře se nakonec John Blackthorne, kterému říkají Anjin, stává nejen zdrojem dalších svárů, ale také významným mužem.

Příběh se začne míchat a komplikovat jak při vaření pejska a kočičky, kdy Lord Yoshi Toranaga využívá nevůli Portugalců vůči Anglii, aby mezi japonskými lordy ještě víc rozhýřil sváry. A navíc se ukáže, že dost přímočaré a místy až agresivní jednání Anjina, jistá obdoba vožralých Anglánů v Praze, zejména však jeho zkušenosti s evropskými válečnými technikami, přijdou velmi vhod.

Shogun

Dramatický příběh vás k seriálu okamžitě upoutá. Vyprávění je však spíše střídmé a pomalé, s relativně malým množstvím bojových scén, což bude pro mnohé nepochybně záporem. Já si však tento styl užívám, jelikož si mohu trochu odpočinout.

Poznejte Japonsko!

Bez větších spoilerů stačí říct, že si John vychutná japonské dobrodružství na maximum, a k tomu patří i to, že poznává krásy a hrůzy japonské kultury. Přítomnost Johna je geniální tah, protože pro nás „evropské barbary“ je to skvělý prostředek k poznání neznáma, aniž by tvůrci museli japonské způsoby měnit.

Shogun

Ať mluvíme o kostýmech, kulisách nebo chování, vše je velmi kvalitně vytvořeno. Dokonce včetně jazyka, jelikož v původním znění uslyšíte skoro samou japonštinu. Vy máte opravdu pocit, že jste v té cizí civilizaci, která je plná gest a tradic, což pochopíte jen obtížně. Nicméně Anjin má doprovod v podobě Mariky, která mu vše vysvětluje tak, abyste to chápali i vy. A navíc je jeho tlumočnicí.

Poznávání cizí kultury je zde vystřiženo opravdu famózně a Anjinovo znepokojení dokážete pochopit. Ostatně když jste zvyklí pít teplé pivo a jíst vše s mátovým sosem, je pro vás klidnější Japonsko velkou změnou. Některé díly jsou hlavně o jisté aklimatizaci na jinou kulturu, a ty jsem si možná užil nejvíc.

Perfektní obsazení

Vše by obtížně fungovalo bez dobrého obsazení. Každý herec se na svou roli perfektně hodí, zejména Hirojuki Sanada v roli Tokugawy je přímo ukázkově dobré rozhodnutí. Herci přitom mnohdy museli vykonávat i dost náročné úkony, feudální Japonsko je hodně o preciznosti, a snad každá scéna je promyšlená do posledních detailů.

Ostatně když už akční scéna přijde, tak ji „aspoň cítíte“. Váhu za tím činem. Seriál se krve nebojí a jakmile se po ostří táhne s rozmyslem, dojde vám, že to není bráno na lehkou váhu. Do Shoguna se totiž díky preciznímu provedení vyloženě vžijete.

Tento seriál v součtu není jen dobře vyprávěným a napínavým příběhem, ale také skvělým náhledem do feudálního Japonska. Tímto je to přímo unikátní dílo, které je skoro povinností pro každého nadšence východní kultury.