Crimson Desert je parádní jízda, kterou na PS5 brzdí technické problémy. Recenze Crimson Desert
Crimson DesertZdroj: Pearl Abyss
Crimson Desert patří mezi nejambicióznější hry posledních let a velkou část svých slibů skutečně plní. Nabízí obrovský sandbox, desítky hodin zábavy a svobodu, jakou dneska jen tak nevidíš. Na PlayStationu 5 ho ale výrazně sráží technické problémy, které dokážou jinak skvělý zážitek pořádně pokazit.
Co bereme- Obrovská svoboda
- Návyková hratelnost
- Silný combat
- Hodně aktivit
- Dobrá atmosféra
To si nechte- Technické problémy na PS5
- Propady FPS
- Slabší příběh
- Nepřehledný inventář
- Špatný lip-sync
- Nevyvážená obtížnost
Hra, která slibovala nemožné
Když byl Crimson Desert poprvé oznámený zhruba před šesti lety, působilo to spíš jako něco, co se nikdy nemůže stát realitou. Obrovský otevřený svět, brutální souboje, desítky herních systémů a svoboda, která zněla až podezřele dobře. Přesně ten typ hry, u kterého si řekneš, že to zní až moc dobře na to, aby to byla pravda.
A právě proto byl kolem projektu velký skepticismus. Podobných ambiciózních titulů už tu bylo dost a většina z nich nakonec nedokázala doručit to, co slibovala.
O to zajímavější je, že Crimson Desert většinu těchhle ambicí skutečně naplňuje.
Sandbox, který tě pohltí
Crimson Desert je ve své podstatě obrovský sandbox, který ti dává obrovskou svobodu. Ve chvíli, kdy se dostaneš přes úvodní hodiny, zjistíš, že si můžeš dělat prakticky cokoliv chceš.
Můžeš farmařit suroviny, dobývat nepřátelské kempy, obléhat hrady nebo se jen tak toulat světem. Velkou roli hraje i budování vlastní vesnice, kde postupně rozšiřuješ své zázemí a posíláš vesničany na úkoly, které ti vydělávají peníze nebo přinášejí další zdroje.
Tenhle systém je extrémně návykový a často se stane, že úplně zapomeneš na hlavní příběh a jen si jedeš svoje tempo.
Do toho přidej možnost jezdit na medvědovi, létat na drakovi, sbírat armor sety a experimentovat s vybavením. Právě tahle variabilita a množství aktivit je něco, co hru drží nad vodou a dělá z ní zážitek na desítky hodin.
AI nepřátel
AI nepřátel v Crimson Desert působí poměrně agresivně a často tě nutí reagovat rychleji, než bys čekal. Nepřátelé se snaží obklíčit hráče, využívají silné útoky a často tě dokážou překvapit i ve chvíli, kdy si myslíš, že máš situaci pod kontrolou. Ve větších soubojích pak vzniká chaos, kdy se proti tobě postaví větší skupiny nepřátel a ty musíš neustále sledovat okolí, abys neudělal chybu. Právě tyto momenty dokážou být velmi intenzivní a přispívají k tomu, že souboje nepůsobí stereotypně.
Na druhou stranu AI není vždy konzistentní. Občas se stane, že nepřátelé reagují pomaleji, zaseknou se v prostředí nebo se chovají nevyzpytatelně. V kombinaci s větším množstvím nepřátel a technickými problémy na PS5 se pak některé souboje mohou změnit v chaotickou a nepřehlednou situaci. Přesto ale AI ve většině případů funguje dobře a dokáže hráče držet v napětí.
Obtížnost, která dokáže frustrovat
Crimson Desert patří mezi náročnější hry a rozhodně není pro každého. Souboje jsou intenzivní, nepřátelé udělují vysoké poškození a bossové dokážou být opravdu tvrdí. Některé souboje mají navíc velmi krátká okna, kdy můžeš nepříteli udělit poškození, což v kombinaci s velkými útoky bossů a menšími arénami dokáže být frustrující.
Obtížnost navíc zvyšuje i fakt, že hra ti příliš nevysvětluje mechaniky. Často se stane, že bojuješ s nepřáteli, ale až později zjistíš, že máš schopnosti nebo možnosti, které by ti souboj výrazně usnadnily. Hra tě zároveň nutí sbírat suroviny, vylepšovat postavu a připravovat se na souboje, jinak můžeš narazit na momenty, kdy je obtížnost výrazně nevyvážená.
Jakmile si ale zvykneš na mechaniky a odemkneš více schopností, souboje začnou působit mnohem lépe. Obtížnost zůstává vysoká, ale zároveň nabízí uspokojení z překonání náročných situací. Pro hráče, kteří mají rádi výzvu, tak může být Crimson Desert velmi zábavný, i když místy dokáže být až zbytečně frustrující.
Soubojový systém
Soubojový systém v Crimson Desert je komplexní a nabízí velké množství možností. Hra ti postupně odemyká nové schopnosti a útoky, díky kterým se souboje neustále vyvíjejí. Každý nepřítel navíc vyžaduje trochu jiný přístup, což zabraňuje tomu, aby gameplay působil stereotypně.
Souboje jsou dynamické a často velmi intenzivní, zejména ve chvílích, kdy bojuješ proti větším skupinám nepřátel nebo bossům. Hra navíc umožňuje kombinovat útoky a experimentovat s různými styly boje. Jakmile si na systém zvykneš a odemkneš více schopností, začne combat působit mnohem zábavněji a variabilněji. Právě soubojový systém patří mezi nejsilnější stránky hry, i když může být na začátku trochu nepřehledný a náročnější na ovládání.
Hraní za jiné postavy
Crimson Desert zpestřuje hratelnost i možností zahrát si za jiné postavy než jen hlavního hrdinu Kliffa. Tyto momenty přicházejí v určitých částech příběhu a fungují jako příjemná změna tempa. Každá postava má navíc trochu jiný styl boje nebo schopnosti, takže nejde jen o krátké odbočení, ale o skutečné oživení gameplaye.
Samotné přepínání mezi postavami navíc připomíná styl známý ze série GTA. Kamera se v těchto chvílích vzdálí do oblak, přesune se na jinou část mapy a ty se najednou ocitneš v roli jiné postavy. Tento přechod působí filmově a dodává hře větší dynamiku, protože sleduješ dění z více perspektiv.
Tyto momenty sice nejsou v průběhu hry neustále, ale pokaždé, když přijdou, dokážou příjemně rozbít stereotyp a přinést nový pohled na svět Crimson Desert.
Vedlejší mise, které nepůsobí jako výplň
Vedlejší mise v Crimson Desert patří mezi silnější části hry. Nejde jen o jednoduché úkoly bez významu, ale často o menší příběhy nebo situace, které doplňují atmosféru světa. V jednu chvíli můžeš bojovat proti silným nepřátelům, jindy pomáhat obyvatelům vesnice nebo řešit drobnější úkoly, které působí přirozeně v rámci světa.
Velkou výhodou je i variabilita těchto misí. Hra tě nenechá dělat pořád to samé a pravidelně přináší nové typy úkolů. Některé vedlejší mise tě navíc zavedou do nových lokací nebo ti nabídnou zajímavé odměny. Díky tomu side questy nepůsobí jako povinnost, ale spíš jako přirozená součást světa, která rozšiřuje samotnou hratelnost.
Hudba a atmosféra
Hudba v Crimson Desert patří mezi příjemná překvapení a výrazně pomáhá budovat atmosféru. Soundtrack se mění podle situace a dokáže dobře podpořit průzkum světa, klidnější momenty i velké souboje. V některých chvílích hudba přirozeně ustoupí do pozadí, zatímco jindy dokáže zvýraznit velkolepost celé scény.
Důležitou roli hrají i ambientní zvuky prostředí. Vítr, příroda, ruch měst nebo zvuky boje pomáhají vytvořit živý svět, který nepůsobí prázdně. Právě kombinace hudby a zvukového designu pomáhá Crimson Desert vytvořit atmosféru velkého dobrodružství, které tě dokáže vtáhnout i přes technické nedostatky.
Dialogy, lip-sync a herecké výkony
Dialogy v Crimson Desert jsou trochu rozporuplné. Na jednu stranu jsou herecké výkony postav opravdu povedené a dabing dokáže dobře podpořit atmosféru jednotlivých scén. Postavy působí uvěřitelně, emoce jsou často dobře zahrané a v některých momentech dokážou dialogy vtáhnout do dění. Právě kvalita dabingu je jedním z pozitivních překvapení hry.
Problém ale nastává u samotného lip-syncu. Synchronizace pohybu úst s dialogy je často nevyrovnaná. Někdy funguje dobře, ale jindy se stává, že postava mluví a její mimika tomu vůbec neodpovídá. V některých scénách dokonce ústa postavy téměř nereagují na mluvení, což působí rušivě a kazí jinak dobře zahrané momenty.
Je to škoda hlavně proto, že samotné herecké výkony jsou kvalitní a zasloužily by si lepší technické zpracování. V kombinaci s dalšími technickými nedostatky jde o další detail, který sráží celkový dojem z jinak velmi ambiciózní hry.
Mazlíčci a drobnosti, které dělají hru osobnější
Crimson Desert boduje i v menších detailech, které sice nejsou zásadní pro gameplay, ale výrazně přispívají k celkovému zážitku. Ve hře si můžeš pořídit vlastní mazlíčky, jako jsou kočky nebo psi, kteří tě doprovázejí během tvého dobrodružství. Nejde přitom jen o kosmetický doplněk, ale o prvek, který dělá svět živější a osobnější.
Velkým plusem je i možnost tyto mazlíčky upravovat. Můžeš jim nasadit klobouk, boty nebo další doplňky a vytvořit si tak vlastního společníka. Není problém si tak udělat třeba „kočku v botách“ a hrát si s různými kombinacemi. Právě tyhle drobnosti ukazují, jak velkou svobodu hra nabízí.
Do toho přidej možnost jezdit na různých zvířatech, včetně medvěda, a dostaneš další prvek, který odlišuje Crimson Desert od ostatních her. Tyhle menší detaily možná nejsou hlavním tahákem, ale pomáhají vytvořit svět, který působí živě a nabízí víc možností, než je u podobných her běžné.
Vertikalita světa a pohyb
Jednou z věcí, kterou Crimson Desert dělá velmi dobře, je samotný pohyb po světě. Hra nabízí velkou vertikalitu a umožňuje hráči šplhat, skákat, využívat wingsuit nebo různé schopnosti k překonávání překážek. Díky tomu průzkum nepůsobí jen jako přesun z bodu A do bodu B, ale jako součást samotného gameplaye.
Často se stane, že si všimneš zajímavého místa v dálce a rozhodneš se tam dostat. Cestou přitom objevuješ nové lokace, nepřátele nebo vedlejší aktivity. Právě tyhle momenty dávají hře pocit velkého dobrodružství a dělají z průzkumu jednu z nejzábavnějších částí hry.
Inventář a systémy, které někdy zdržují
Na druhou stranu některé herní systémy dokážou hratelnost zbytečně zpomalit. Správa inventáře je místy nepřehledná a hráč často naráží na omezený prostor. Vybavení, suroviny, questové předměty i materiály zabírají místo, takže musíš pravidelně řešit, co si necháš a co prodáš nebo zahodíš. Místo samotného hraní se tak občas věnuješ spíš organizaci inventáře, což může po delší době působit únavně.
Podobně funguje i systém léčení a vaření. Jídlo je prakticky hlavní způsob, jak se uzdravovat, a několikrát se mi stalo, že jsem dorazil k bossovi, zjistil, že nemám dostatek healů, a musel jsem se vrátit zpět, nasbírat suroviny a uvařit si jídlo. Tyhle momenty dokážou výrazně zpomalit tempo hry, zvlášť když jsi právě naladěný na akci.
K tomu se přidává i systém fast travelu, který není vždy úplně praktický. Ve městech často nemáš fast travel přímo u důležitých míst, takže se musíš teleportovat kousek vedle a pak ještě dobíhat. Podobně to funguje i u bossů, kde fast travel není přímo u arény, ale někde poblíž. Ve výsledku tak často cestuješ tam a zpět, což zbytečně prodlužuje dobu mezi jednotlivými akčními momenty. Tyhle drobnosti se postupně sčítají a mohou narušit jinak velmi zábavnou hratelnost.
Skill tree a postupné odemykání schopností
Crimson Desert nabízí také rozsáhlý skill tree, který postupně rozšiřuje možnosti hráče. Jak postupuješ hrou, odemykáš nové schopnosti, útoky a komba, které výrazně mění styl boje. Na začátku může soubojový systém působit jednodušeji, ale s postupem času se výrazně prohlubuje a dává hráči větší kontrolu nad tím, jak chce hrát.
Velkou výhodou je, že skill tree nepřidává jen statické bonusy, ale především nové schopnosti a herní mechaniky. Některé schopnosti navíc získáváš i skrze samotnou hratelnost a pozorování nepřátel. Hra tě motivuje sledovat pohyby nepřátel a učit se nové techniky, které pak můžeš využít ve vlastním boji. Díky tomu působí progres přirozeněji a zároveň podporuje experimentování s různými herními styly.
Na začátku může být skill tree trochu nepřehledný, zvlášť když hra některé mechaniky dostatečně nevysvětluje. Jakmile si ale systém osvojíš a začneš odemykat více schopností, stává se jedním z nejzábavnějších prvků celé hry a výrazně přispívá k dlouhodobé zábavnosti Crimson Desert.
Vizuální stránka na PS5 zaostává
Vedle výkonu je problém i samotná grafika na PlayStationu 5. Z dálky hra dokáže vypadat opravdu pěkně, ale jakmile se přiblížíš, začneš si všímat nedostatků. Textury se načítají se zpožděním, objevují se pop-iny a některé detaily působí nedotaženě.
V kombinaci s tím, že performance režim výrazně snižuje kvalitu obrazu, nepůsobí Crimson Desert na základním PS5 jako plnohodnotný next-gen titul. Spíš máš pocit, že sleduješ kompromis, který nedokáže držet krok s tím, co hra nabízí na jiných platformách.
Technický stav na PS5 kazí dojem
Bohužel, čím víc času ve hře strávíš, tím víc začneš narážet na její největší problém – technický stav na PlayStationu 5.
FPS neustále padají a prakticky neexistuje moment, kdy by hra běžela stabilně na 60 snímcích za sekundu. Performance režim sice nabízí vyšší snímkování, ale hra v něm působí vizuálně slabě. Pokud chceš lepší obraz, musíš přepnout na balanced režim, kde se ale pohybuješ kolem 30 až 40 FPS, což v akčních pasážích nestačí.
K tomu se přidávají bugy, které dokážou zážitek dost rozbít. Několikrát se mi stalo, že jsem nemohl sebrat questový předmět a musel jsem hru vypnout a zapnout, aby to začalo fungovat. Tyhle situace se sice nedějí pořád, ale dost často na to, aby tě vytrhávaly ze hry.
V některých momentech má hra technický stav, který připomíná launch problémy Cyberpunku, a to je u takhle ambiciózního titulu prostě velká škoda.
Příběh tentokrát netáhne
Pokud čekáš silný příběh, Crimson Desert tě úplně neuspokojí. Příběhová linka je spíš nezajímavá a funguje hlavně jako pozadí pro samotný gameplay.
Není vyloženě špatná, ale rozhodně není tím, co by tě nutilo hrát dál. Ve výsledku tak hra působí spíš jako sandbox než jako klasické příběhové RPG.
Ovládání, které tě na začátku odradí
Jedna z věcí, která může spoustu hráčů od Crimson Desert odradit hned v prvních hodinách, je samotné ovládání. První dojem není vůbec dobrý. Prvních pár hodin působí hra zbytečně komplikovaně, některé akce nejsou intuitivní a celkově máš pocit, že se s tím nedá hrát komfortně.
Upřímně, během prvních pěti hodin jsem si říkal, že tohle prostě nefunguje a že to je zbytečně překombinované. Jenže postupem času se tenhle pocit začne měnit.
Zhruba po deseti hodinách hraní si na systém zvykneš, začneš chápat, jak jednotlivé mechaniky fungují, a ovládání ti přestane překážet. Najednou to začne dávat smysl a problém, který tě na začátku štval, úplně zmizí. To ale nic nemění na tom, že první dojem je zbytečně špatný a může spoustu hráčů odradit dřív, než se hra pořádně rozjede.
Náročnost a puzzly bez nápovědy
Crimson Desert není úplně přístupná hra a rozhodně si ji neužije každý. Obtížnost je místy dost vysoká a nepřátelé tě dokážou rychle potrestat za každou chybu.
Co ale může být ještě větší problém, je to, jak málo ti hra vysvětluje. U puzzlů často nemáš žádnou nápovědu, jak je řešit, a hra tě nechá tápat mnohem víc, než by bylo nutné. Stejně tak u schopností – několikrát se může stát, že ani nevíš, že nějakou schopnost máš, dokud ji omylem nepoužiješ nebo si ji nevyhledáš mimo hru.
Tohle působí zbytečně frustrujícím dojmem. Na jednu stranu je fajn, že tě hra nevede za ruku, na druhou stranu ale často překračuje hranici mezi výzvou a zbytečným chaosem.
Hra, která tě i přes chyby nepustí
I přes všechny problémy má Crimson Desert jednu zásadní věc – dokáže tě pohltit. Ten pocit svobody, množství aktivit a možnosti, co všechno můžeš dělat, jsou natolik silné, že se ke hře chceš vracet.
Můžeš si jet vlastní tempo, ignorovat příběh a prostě si užívat sandbox, který nabízí desítky hodin obsahu. A právě to je důvod, proč hra funguje, i když má tak výrazné technické nedostatky.
Je to přesně ten typ hry, u které víš, že není perfektní, ale stejně tě baví natolik, že jí ty chyby částečně odpustíš.
Délka hry a množství obsahu
Crimson Desert nabízí opravdu velké množství obsahu. Pokud se zaměříš jen na hlavní příběh, můžeš hru dokončit za několik desítek hodin. Jakmile se ale začneš věnovat vedlejším aktivitám, budování vesnice, průzkumu světa a dalším systémům, může se herní doba snadno vyšplhat na desítky až stovky hodin.
Právě množství aktivit je jednou z nejsilnějších stránek hry. Neustále máš co dělat a hra tě přirozeně motivuje pokračovat dál. Můžeš si jen tak vybrat směr a vydat se objevovat svět, dobývat kempy nebo plnit vedlejší úkoly. Díky tomu Crimson Desert působí jako titul, ke kterému se hráči budou vracet i dlouho po dohrání hlavního příběhu.
Je Crimson Desert worth it?
Rozhodně ano — pokud hledáš ambiciózní sandbox, který nabízí obrovský otevřený svět, desítky hodin obsahu a svobodu, jakou dnes nevidíš často. Crimson Desert vyniká především hratelností, variabilitou aktivit a momenty, kdy se všechny herní systémy propojí a vytvoří opravdu jedinečný zážitek. Dobývání hradů, budování vlastní vesnice, průzkum světa nebo intenzivní souboje dokážou hráče pohltit na dlouhé hodiny.
Je ale potřeba počítat s tím, že hra není bez chyb. Technické problémy na PlayStationu 5, nevyrovnaná optimalizace, slabší příběh nebo občas zdlouhavé herní systémy mohou zážitek zpomalovat. Stejně tak vyšší obtížnost a minimální vysvětlování mechanik nemusí sednout každému.
Pokud ale dokážeš tyhle nedostatky překousnout, Crimson Desert nabízí opravdu výjimečný zážitek, který má obrovský potenciál. Je to ambiciózní hra, která sice není dokonalá, ale ve chvílích, kdy funguje, dokáže nabídnout něco, co jen tak někde nenajdeš.