Call of Duty: Modern Warfare 4 přináší velkolepé zakončení příběhu, které brzdí jediný experiment | Recenze kampaně
Po několika letech, během kterých série Call of Duty střídala povedené momenty s výraznými zklamáními, se Infinity Ward vrací s pokračováním, které připomíná, proč jsme si vojenské kampaně této značky vůbec zamilovali. Call of Duty: Modern Warfare 4 nabízí velkolepé filmové momenty, intenzivní přestřelky, překvapivě silný příběh a důstojné zakončení několikaletého vyprávění. Přestože jeden experiment s otevřeným světem zbytečně narušuje jinak fantastické tempo, výsledkem je jedna z nejpovedenějších kampaní posledních let.
Co bereme- Napínavý a emotivní příběh
- Velkolepé filmové momenty
- Intenzivní vojenské přestřelky
- Výborné tempo lineárních misí
- Povedené zakončení příběhu
To si nechte- Nedotažený koncept otevřené mise
- Příběh od poloviny ztrácí tempo
Návrat Call of Duty, na který jsem dlouho čekal
Nebudu chodit kolem horké kaše. Posledních několik let jsem měl se sérií Call of Duty poměrně komplikovaný vztah. Přestože jsem jejím dlouholetým fanouškem, některé novější díly mě jednoduše nedokázaly přesvědčit, že se značka stále ubírá správným směrem. Největším zklamáním pro mě bylo bezpochyby Modern Warfare 3, které působilo spíše jako draze prodávané rozšíření předchozího dílu než jako plnohodnotné pokračování. Krátká kampaň, nepříliš povedené otevřené mise a celkově uspěchané vyprávění nedokázaly navázat na kvality Modern Warfare 2.
Následující Black Ops 6 sice nebylo vyloženě špatnou hrou, ale osobně jsem vždy dával přednost klasickým vojenským střílečkám před experimentálnějším pojetím série Black Ops. Ani Black Ops 7 mě příliš neoslovilo. Vydržel jsem u něj přibližně hodinu, než jsem ho odinstaloval, protože mě jednoduše nedokázalo zaujmout.
Právě proto jsem k Modern Warfare 4 přistupoval s určitou opatrností. Samozřejmě jsem doufal, že se Infinity Ward podaří vrátit sérii na správnou cestu, ale po zkušenostech s předchozími ročníky jsem nechtěl mít přehnaná očekávání. Říkal jsem si, že pokud dostanu alespoň solidní vojenskou kampaň s několika povedenými momenty, budu spokojený.
Jenže už během první hodiny jsem pochopil, že tentokrát dostanu mnohem víc. Modern Warfare 4 mě dokázalo vtáhnout do děje způsobem, jaký se žádnému Call of Duty už dlouho nepodařil.
Infinity Ward totiž připravilo velkolepé zakončení příběhové linie, která začala rebootem Modern Warfare v roce 2019. A přestože se během předchozích dílů objevilo několik problematických rozhodnutí, čtvrtý díl dokáže většinu rozehraných událostí spojit do překvapivě uspokojivého celku.
Korejský konflikt a příběh plný nečekaných událostí
Modern Warfare 4 tentokrát staví značnou část svého příběhu na konfliktu mezi Severní a Jižní Koreou. Úvodní sekvence nás zavede do ulic Soulu, kde sledujeme zdánlivě obyčejný život místních obyvatel. Lidé nakupují, baví se a město působí jako skutečně živé místo. Jenže poklidná atmosféra netrvá dlouho a během několika okamžiků se všechno promění v naprostý chaos.
Právě úvodní mise dokonale ukazuje jednu z největších předností Modern Warfare 4 – schopnost vytvořit atmosféru velkorozpočtového válečného filmu, ve kterém se během několika sekund může všechno změnit.
Příběh následně pracuje s několika dějovými liniemi, které se postupně propojují. Vrací se kapitán John Price, Ghost, Gaz a další známé postavy, ale důležitou roli tentokrát dostávají také úplně noví vojáci. Jednou z novinek je jednotka Sierra-1, složená z amerických a jihokorejských příslušníků ozbrojených sil.
Musím přiznat, že právě nové postavy mě velmi příjemně překvapily. Zpočátku jsem měl obavy, zda jejich příběh nebude pouze odvádět pozornost od oblíbené Task Force 141, ale opak je pravdou. Noví protagonisté dokážou do kampaně přinést jiný pohled na konflikt a zároveň výborně doplňují osudy známých hrdinů.
Samotné vyprávění se navíc nebojí pracovat s tématy loajality, zrady, pomsty a morální odpovědnosti. Modern Warfare 4 totiž není pouze o boji proti jednoznačně zlým protivníkům. Některé situace vás nutí přemýšlet nad tím, kde vlastně leží hranice mezi správným rozhodnutím a činem, který už nelze jednoduše ospravedlnit.
Velmi zajímavě působí především příběhová linka kapitána Price, který se musí vypořádat s následky předchozích událostí. Postava, kterou jsme dlouhé roky vnímali jako jednoho z největších hrdinů série, tentokrát dostává podstatně komplikovanější charakter.
Oceňuji také několik rozhodnutí, která můžete během určitých misí učinit. Například při jedné z operací v severokorejské vesnici dostanete možnost rozhodnout, jak tvrdě budete postupovat vůči místním obyvatelům. Tyto volby sice zásadně nemění konečné vyústění příběhu, ale dokážou ovlivnit podobu konkrétních situací a především způsob, jakým dané události vnímáte.
Modern Warfare 4 díky tomu nabízí překvapivě dospělé vyprávění, které se nebojí ukázat nepříjemnou stránku vojenských konfliktů. A přestože se stále bavíme o hollywoodsky pojaté akční střílečce, příběh tentokrát dokáže vyvolat mnohem silnější emoce než většina předchozích dílů.
Filmová akce, která vás nenechá vydechnout
Pokud něco Infinity Ward skutečně umí, jsou to velkolepé lineární mise. Modern Warfare 4 je toho dokonalým důkazem. Prakticky od samotného začátku vás hra zasypává intenzivními přestřelkami, dramatickými honičkami a pečlivě připravenými akčními sekvencemi, které by se neztratily ani v hollywoodském blockbusteru.
Během kampaně se podíváte do různorodých prostředí, od rušných ulic Soulu přes noční kluby až po rozsáhlá bojiště. Jednotlivé mise přitom dokážou velmi dobře střídat tempo. Jednou postupujete opatrně a snažíte se nepřátele překvapit, zatímco o několik minut později se ocitnete uprostřed přestřelky, během které kolem vás vybuchuje prakticky všechno.
Zvlášť povedené jsou sekvence, ve kterých musíte postupovat společně se svým týmem proti početní převaze nepřátel. Výbuchy, střelba, komunikace mezi vojáky a neustálý pohyb vytvářejí atmosféru skutečně rozsáhlého vojenského konfliktu.
První polovina kampaně je podle mě naprosto fantastická. Dokonce jsem během hraní začal přemýšlet, jestli Modern Warfare 4 nakonec nebude moje první letošní hra s hodnocením 10/10.
Velkou zásluhu na tom má samotný gunplay. Zbraně působí přesvědčivě, střelba má potřebnou razanci a jednotlivé souboje dokážou být pořádně intenzivní. Hra navíc výborně využívá kombinaci vizuálních a zvukových efektů, díky kterým mají přestřelky patřičnou váhu.
Audiovizuální stránka patří mezi další výrazné přednosti. Detailně zpracované prostředí, realisticky působící osvětlení a kvalitní animace pomáhají vytvořit dojem, že sledujete skutečný akční film. Velmi povedené jsou také herecké výkony a dabing, které dodávají důležitým příběhovým momentům potřebné emoce.
Modern Warfare 4 zároveň dokáže připomenout některé ikonické momenty starších dílů. Nejde přitom pouze o prvoplánovou nostalgii. Vývojáři si dobře uvědomují, co fanoušci na sérii milují, a dokážou tyto prvky zasadit do modernějšího pojetí kampaně.
Samozřejmě jde stále o poměrně striktně režisérovaný zážitek. Většina misí vás vede po předem připravené trase a nenabízí příliš prostoru k experimentování. Pro někoho to může představovat omezení, ale osobně jsem s tím neměl zásadní problém. Právě precizně připravené akční sekvence totiž považuji za jednu z největších předností Call of Duty.
Stranded: Nejlepší otevřená mise série, která ale přišla ve špatnou chvíli
Bohužel právě ve chvíli, kdy jsem byl z kampaně nejvíce nadšený, přišlo rozhodnutí, které mi celý zážitek výrazně narušilo.
Přibližně v polovině hry se dostanete do mise Stranded, která se výrazně odlišuje od tradičního lineárního pojetí Call of Duty. Místo předem připraveného postupu dostanete k dispozici rozsáhlou oblast severokorejského venkova, kterou můžete relativně svobodně prozkoumávat.
Na začátku máte pouze základní vybavení a postupně si musíte obstarávat další zbraně, výstroj a potřebné prostředky. K dispozici jsou hlavní cíle, vedlejší aktivity, různé zajímavé lokace i možnost rozhodnout, v jakém pořadí se jednotlivým úkolům budete věnovat.
Na papíře jde o velmi zajímavý koncept. A musím uznat, že Stranded je pravděpodobně nejpovedenější otevřenou misí, jakou kdy Call of Duty nabídlo. Oproti nepovedeným pokusům v Modern Warfare 3 je zde patrný výrazný posun. Prostředí působí propracovaněji, průzkum má větší smysl a samotná možnost postupně si budovat vlastní výbavu představuje příjemné zpestření.
Jenže ani to nestačí k tomu, abych byl s výsledkem skutečně spokojený.
Největší problém totiž spočívá v načasování. Do té chvíle kampaň funguje jako dokonale rozjetý akční film, který prakticky neustále graduje. A najednou se všechno zastaví. Místo napínavého příběhu a pečlivě připravených akčních scén začnete prozkoumávat rozsáhlou mapu, hledat vybavení a plnit jednotlivé úkoly.
Stranded zkrátka přichází v momentě, kdy by příběh potřeboval pokračovat v nastaveném tempu, nikoliv hráče poslat na několik vedlejších aktivit.
Samozřejmě můžete velkou část této mise přeskočit a soustředit se pouze na hlavní cíle. Jenže to podle mě neřeší základní problém. Hra vám nabídne zajímavý koncept, ale zároveň vás nepřesvědčí, proč byste se mu měli věnovat právě v této části příběhu.
Nechci tvrdit, že by Infinity Ward mělo podobné experimenty úplně opustit. Naopak oceňuji snahu přinášet nové nápady a rozšiřovat možnosti tradiční kampaně. Jen si myslím, že otevřenější mise potřebují lepší propojení s hlavním vyprávěním a především citlivější umístění.
Pokud by se vývojářům podařilo tento koncept ještě několik let rozvíjet, dokážu si představit, že by se jednou mohl stát skutečně skvělou součástí série. V současné podobě ale představuje nejslabší článek jinak výborně rozehrané kampaně.
A právě Stranded je hlavním důvodem, proč jsem nakonec od původně zvažovaného hodnocení 10/10 ustoupil.
Osm hodin hraní a konec jedné velké éry
Jedním z nejpříjemnějších překvapení pro mě byla také délka kampaně. Zatímco Modern Warfare 3 jsem dokázal dokončit přibližně za dvě až tři hodiny, Modern Warfare 4 mi zabralo zhruba osm hodin.
Je však důležité dodat, že značnou část této doby jsem strávil právě v otevřené misi Stranded. Pokud se rozhodnete ignorovat vedlejší aktivity a soustředit se pouze na hlavní příběh, můžete se na konec dostat podstatně rychleji. Samotná kampaň tak podle zvoleného přístupu zabere přibližně šest až osm hodin.
Přesto jsem měl tentokrát pocit, že dostávám mnohem plnohodnotnější zážitek. Jednotlivé mise jsou dostatečně rozmanité, příběh má prostor představit nové postavy a důležité události dokážou vyvolat skutečné emoce.
Velmi důležité je také samotné zakončení. Modern Warfare 4 totiž uzavírá příběhovou linii, která začala v roce 2019, a snaží se dát jednotlivým postavám důstojné rozloučení. Bez jakýchkoliv spoilerů mohu říct, že vývojáři se nebojí překvapivých rozhodnutí a některé události mohou dlouholeté fanoušky skutečně zasáhnout.
Infinity Ward dokázalo propojit několik let vyprávění do závěru, který působí uspokojivě a zároveň připomíná, proč si hráči postavy jako Price, Ghost nebo Gaz tolik oblíbili.
Osobně jsem po dohrání odcházel velmi spokojený. A především jsem měl pocit, že se série konečně vrátila ke kvalitám, které jsem na ní vždy oceňoval.
Pokud bych měl současnou sérii Modern Warfare zhodnotit jako celek, první, druhý a čtvrtý díl pro mě představují výborné vojenské střílečky. Třetí pokračování bohužel zůstává výrazným zklamáním, ale jsem rád, že se Infinity Ward podařilo celou příběhovou kapitolu zakončit ve velkém stylu.
Je kampaň Call of Duty: Modern Warfare 4 worth it?
Call of Duty: Modern Warfare 4 představuje jeden z nejpovedenějších návratů série za poslední roky a zároveň důkaz, že kvalitní singleplayerová kampaň má v moderních vojenských střílečkách stále své místo. Infinity Ward přináší napínavý příběh, výborné postavy, velkolepé filmové momenty a intenzivní přestřelky, které mi připomněly nejlepší období značky. Přestože otevřená mise Stranded výrazně narušuje tempo a nedokáže naplno využít svůj potenciál, zbytek kampaně funguje natolik dobře, že jsem tento nedostatek dokázal odpustit. Výsledkem je přibližně osm hodin velmi kvalitní zábavy, které důstojně uzavírají několik let budované vyprávění. Pokud patříte mezi fanoušky klasických vojenských kampaní, Modern Warfare 4 vám rozhodně doporučuji. Kupovat celou hru za plnou cenu výhradně kvůli příběhu bych ale automaticky nedoporučoval, zvlášť pokud vás nezajímá multiplayer nebo ostatní režimy. Z pohledu samotné kampaně však Infinity Ward odvedlo skvělou práci a já jsem rád, že se série Modern Warfare loučí právě takovým způsobem.