Neherní herní krize: proč se v herním průmyslu propouští ve velkém a kdy to skončí?

Jeden z nejrychleji rostoucích trhů vůbec se dočkal naprosto brutálních vyhazovů. V herním průmyslu se verbovalo rychleji než za světových válek, aby byl náhle vyhozen každý, komu v kanclu upadlo na zem pero. Počty propuštěných se pohybují v řadách desítek tisíc a stále to roste.

Podívejme se na některé z důvodů, co způsobily momentální nešťastnou situaci. Zároveň však podotýkám, že se jedná o komplexní ekonomický problém, za kterým je víc komplikovanosti, než co by vás bavilo číst.

Zase ten covid…

Koronavirus nás zavřel doma, a pro mnoho hráčů byla tato izolace jistým požehnáním. Konečně můžu hrát hry místo socializování, konečně mám home office a hodiny cestování mohu propařit! A s tím začalo hrát hry i mnoho těch, kteří dříve hráči nebyli. Průmysl začal vzkvétat, což rychle přilákalo pozornost investorů.

Embracer Group je gigant, který však propuští a mnohých vydavatelů se nyní zbavuje

Kde jsou prachy, tam se musí investovat. Obřích akvizicí bylo hodně, hlavně Embracer Group rostla rychleji než vyschlá mořská houba, když ji hodíte do vody… takový herní Spongebob. Odkoupili třeba i Warhorse nebo založili Ashborne Games. Jenomže jedna věc je utrácet a druhá peníze získávat. Bylo utraceno mnoho peněz a výsledky nazpátek nebyly nutně tak velké.

Covid totiž způsobil i to, že vývojáři museli pracovat z domu. Mnohé firmy musely infrastrukturu pro home office teprve vybudovat a produktivita rychle klesla. Však to sami znáte, když jste doma, dáte si nějaké to kafíčko, dohrajete hru a na práci tolik času nezbývá! Došlo k velkým odkladům, mnoho her vyšlo třeba až za rok od původního plánu a peníze byly investované i do projektů, které neměly moc velký potenciál. Třeba takový Dolmen nebo The Last Oricru, které obě pocházejí z rukou Embracer Group.

last-train-home

Došlo zde tedy k zajímavé situaci, kdy víc peněz proudí dovnitř, ale větší zisky v herním průmyslu tím nejsou přímo způsobeny. Lidé jsou doma, tak hrají, takže za hry utrácejí, jenomže jakmile covid skončil a lidé začali chodit i do divadel a hospod (tedy pokud nejste Prymula, pak jste tam už dávno byli), náhle se ukázalo, že zisky nejsou tak velké, jak se čekalo.

Větší náklady, menší prostor pro chyby

Po covidu začíná ekonomická krize, navíc umocněna válkou na Ukrajině. Firmy mají obecně menší chuť investovat a ne všem se herní průmysl jeví tak dobrý jako předtím. Tok peněz tedy ustává, velké herní firmy mají problém platit účty a doplácí na to zaměstnanci. Nicméně tohle by se nemuselo nutně stát, kdyby se firmy vyvarovaly velkých přešlapů. Bohužel většinou to schytá průměrný pracující pěšák a ne ředitel, jehož rozhodnutí to dost možná pohnojila.

Hyenas patří k největších zklamáním vydavatelství SEGA a zlomil páteř Creative Assembly

Staly se totiž další dvě velké komplikace v herním průmyslu: vychází mnohem více her (dle serveru Statista vyšlo minulý rok přes 12 000 her) a náklady na AAA hry se zvýšily. Dle odhadů stála dříve AAA hra od 50 do 150 milionů dolarů, nyní musíte počítat s náklady kolem 200 až 300 milionů a k tomu investovat aspoň jednou tolik do marketingu, aby se o vaší hře vůbec vědělo.

Ve výsledku tedy máte mnohem menší prostor pro chybu, a těch se mnohá herní studia dopustila požehnaně. Nejlepší příklad je asi Creative Assembly se svým titulem Hyenas, dost možná nejdražším projektem v historii vydavatelství SEGA, který nakonec nebyl ani dokončen. Obecně se dá říct, že se mnohé velké firmy hůř přizpůsobily době, což způsobilo finančně velmi nákladná zklamání.

Vítejte v nové době

Neznamená to nutně, že se herní průmysl hroutí. Velké firmy však byly najeté v jistém „covidovém režimu“ a rychle se ukázalo, že očekávání jsou mimo. Bylo nutné zajistit jasné finance, promyslet priority a začít novou odolnější strategii na novou dobu.

Herní vývojář

Pro zaměstnance je to vždy velmi nepříjemné, nicméně obří vyhazovy byly pro přežití mnohých firem zásadní. „Přeorganizovat“ vše tak, aby se zmenšilo množství nadbytečných lidí (těch je vždy nejvíce), odříznout méně perspektivní projekty a investovat do toho, co ty peníze vygeneruje. Zkrátka snížit výdaje a do budoucna zvýšit zisky.

Těžko říci, kam herní průmysl vlastně spěje. Fungování celé branže se výrazně mění, své do toho bude mít i umělá inteligence. Doufejme však, že se odvětví zase oklepe a momentální náročná doba nakonec povede k lepším hrám. Protože to, co ve výsledku chceme, jsou hlavně kvalitní pařby a happy lidé na obou stranách.