Recenze české strategie Last Train Home. Čechoslováci se vrací domů, a to přes celou Sibiř

Last-Train-Home

První světová válka vybrala na Rusku velký dluh. Ekonomicky ztrápení obyvatelé si svrhli cara, a postupně to vedlo také k nástupu komunismu. Když byl pak v roce 1918 uzavřen Brest-litevský mír, čímž Rusko kapitulovalo, museli českoslovenští legionáři z Ruska vypadnout. Na západ to nešlo, tam je Německo a Rakousko. Jediná cesta vedla na východ, do vzdáleného Vladivostoku.

A tak se vlakem vypravili naši vojáci přes celou Sibiř, obklopeni nepřáteli, zimou a nemocemi, aby se dostali domů. Strhující historický příběh, který má díky brněnskému studiu Ashborne Games konečně své herní ztvárnění. Last Train Home kombinuje správu vlaku s real-time boji a navzdory chybičkám je to pecka.

Jede, jede mašinka

Legiovlak je vaším domovem a vaší základnou. Zde bydlí vaši legionáři a zde skladujete zásoby. Ve hře máte jasný směr, ale s vlakem můžete zastavovat a navštěvovat okolní lokace. Vysíláním čet legionářů získáváte suroviny jako dřevo z lesa, ryby z jezera nebo nakupujete u okolních obchodníků.

Last Train Home

Ve hře máte mnoho druhů surovin a jejich správa je zásadní. Palivo a jídlo je základem všeho, bez toho se vlak nepohne a vaši lidé zemřou hlady. Dřevo, železo, bylinky a látky pomohou k vylepšování vlaku, například jeho zateplení, opravám nebo vylepšení ochrany. Při vylepšování však musíte stát na místě, čímž vzrůstá hrozba útoku.

Nic se samozřejmě nestane bez lidí. Legionáři mají své vlastnosti, schopnosti i slabosti. Potřebujete střelce, dělníky, zdravotníky i kuchaře, správně jim rozdat úkoly a starat se o ně. Když je jim zima nebo mají hlad, mohou umírat nebo se bouřit. Postupně také přikupujete nové typy vagónů, například zdravotnický nebo dělostřelecký vlak, čímž zrychlíte uzdravování vojáků a krytí čet na misích.

Obecně management vlaku je proveden skvěle, ale je tu znát mnoho malých horších detailů. Vnitřní management je těžkopádnější, jelikož dělníky musíte často přesouvat a UI není dostatečně přímočaré. Místo jednotky „na vylepšování“ je dělník u jednoho vagonu a je náročnější zjistit, koho můžete přesunout. UI mi jasně nedalo vědět, jak přeměnit dřevo na palivo a chvíli mi trvalo, než jsem to někde našel.

Last Train Home

Méně zkušeností vývojářů je cítit nejen na UI, ale také na místy přehnaném mikromanagementu. Nutnost starat se o jednotlivé legionáře zní skvěle spíše na papíře, v praxi jich máte tolik, že se v tom ztrácíte. Když více vojáků najednou získá novou úroveň a musíte jich vylepšit třeba deset, radši jim narychlo naklikám schopnosti, než abych to zdlouhavě zkoumal. Baví mě starat se o vlak, ale je otravné upravovat úplně všechny vojáky.

Připravte se na misi

Bez průzkumu okolí vlaku nepřežijete. Legionáře musíte rozdělit do čet a posílat na mise. Nebezpečí hrozí všude, ale většina misí je jen o tom zajít a sebrat suroviny. Jen občas dojde ke střetu, kdy budete svou jednotku ovládat na bojišti v obdobném stylu jako ve hře Company of Heroes.

Last Train Home

Vaši vojáci mají různé třídy a abyste vyhráli, musíte perfektně využít jejich přednosti. Střelec je rychlý a umí používat bajonet, granátník svými granáty zničí i kulometné hnízdo, kulometník zase vykryje celé území a ostrostřelec trefí i schovaného nepřítele. Jakmile to vojáci schytají, hodí se zdravotník. Vojáky samozřejmě potřebujete umístit do strategických pozic, k čemuž se perfektně hodí taktický režim, tedy zastavení času a zobrazení úkrytu pomocí mezerníku. A vývojáři ho zpracovali naprosto špičkově.

Nejvíc se nicméně vyplatí stealth. Dát svým vojákům tichý režim, aby se po mapě plížili a nepřítele raději podřezávali. Nejen že to dost možná ušetří životy vašich vojáků, ale zároveň to zachrání munici a příslušenství. Může se vám stát, že kompletně dojdou náboje a některé třídy již nefungují. To pochopitelně přidává další nátlak na vaše taktizování, možností je naštěstí dostatek.

Last Train Home

Můžete se proplížit k nepřátelskému kulometu či dělostřelectvu a obsadit to. Můžete aktivovat výbušné sudy. Můžete se krýt palbou z vlaku. Ve hře je hromada možností a troufám si říct, že boje jsou provedeny perfektně. Jsou dynamické, ale přehledné. Snad jedinou výtku mám k trochu horšímu přepínání mezi vojáky na bojišti. Často musím vyloženě přibližovat, abych dokázal označit, koho chci. Jinak jsou však bitvy perfektní, dle mého dokonce lépe provedené než v nedávném Company of Heroes 3.

Úchvatné, ale méně zkušeností je znát

Hru jsem si strašně užíval, každopádně je tu hromada menších věcí, které zážitek mírně kazí. Ashborne Games má zkušené lidi, většina z Bohemia Interactive, každopádně ta nedělá strategie tohohle typu a pro tým jako takový je to jejich první hra. Většinu maličkostí vidím jako spíše začátečnické chyby.

Last Train Home

Třeba vlak můžete zpomalovat a zrychlovat, každopádně tohle tlačítko je dost podobné zpomalení a zrychlení času, což se mi mezi sebou zpočátku dost pletlo. Hra vás informuje, když legionáři chybí předměty pro jeho třídu, ale nedá vám už vědět, jaké. A bylo by fajn používat "Esc" na zavření oken, neklikat vždy… často dokonce ani ne na křížek, ale na šipky. Zpočátku jsem dokonce ani netušil, že vlak na nádraží automaticky zastaví.

Na druhou stranu extrémní pochvalu musím dát historičnosti samotné. Vývojáři úzce spolupracovali s Československou obcí legionářskou. Natáčeli v jejich Legiovlaku, využili jejich lidi na hrané filmečky. Ve hře je detailní encyklopedie s informacemi, všechny uniformy a zbraně působí věrohodně. Na hře je úcta a péče o naše historické dědictví hodně znát a moc se mi to líbí.

Last Train Home

Ve výsledku totiž není příběh to hlavní. Hra je o té cestě, přežívání. O malých příbězích, co se stane cestou. Koho potkáte, co vojáci vyvedou a vždy je to trochu jiné. Hlavní mise jsou sice povinné, budete například muset bojovat v Moskvě. Po cestách nicméně je částečná generace jiných událostí a střetů, aby byla každá výprava odlišná, a to může být.

Když se vše pokazí, možná budete muset hru zrestartovat… nebo zkusit snížit obtížnost. Hra má svůj jednoduchý příběhový režim nebo režim, kdy se zaměříte spíše na boje nebo management vlaku. Úprav je zde hodně a je vždy fajn, když si člověk může upravit zážitek dle svého gusta. Přesto může být hra mírně monotónní a o ničem jiném než vlaku to není. Trochu mě mrzí, že zde třeba není režim jednotlivých bitev.

Krásné, leč stále jen AA

Na hru se krásně dívá i se hezky poslouchá. Soundtrack je klidný, perfektně se však hodí do atmosféry. Našincům rozhodně udělá radost také český a slovenský dabing. Je parádní přiblížit kameru k vlaku a kochat se krajinou. Je ohromující sledovat bojiště při divoké akci. Obojí nicméně ukazuje, že hra stále nemá ten nejvyšší rozpočet.

Obličeje vojáků jsou méně detailní, animace jsou místy podivné a kamera vlaku je omezena. Holt stále nemluvíme o týmu několika set lidí. Přesto art-styl má jasnou atmosféru, kresby ve hře jsou skvělé a dokonce zde uvidíte obličeje některých vývojářů. A bugy jsem téměř nepotkával.